Vesmírný kanibal: Obří galaxie M87 požírá své sousedy

21.08.2015 - Martin Reichman

Jakým způsobem rostou galaxie? Nová pozorování ukazují, že jde o jistý druh vesmírného kanibalismu – ty velké požírají menší


Reklama

Astronomové se domnívají, že galaxie narůstají díky pohlcování menších galaktických sousedů. Důkazy se však hledají jen obtížně – je to podobné, jako když nalijete vodu ze sklenice do jezera, voda se ihned smísí a důkazy zmizí, hvězdy pohlcované galaxie se promíchají s velmi podobně vyhlížejícími hvězdami větší galaxie a žádné stopy po sobě nezanechají.

Pozorování vln

Alessia Longobardi z institutu Maxe Plancka a její tým proto nedávno použili důmyslný pozorovací trik, aby jasně ukázali, že blízká obří eliptická galaxie M 87 (Messier 87) pohltila v uplynulé miliardě let menší galaxii.

Galaxie M 87 se nachází uprostřed kupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo Cluster). Jedná se o obrovské kulovité seskupení hvězd o celkové hmotnosti převyšující 1 000 miliard Sluncí, které se nachází ve vzdálenosti 50 milionů světelných let daleko.

Členové týmu se zaměřili na 300 planetárních mlhovin – zářící obálky kolem umírajících hvězd. Protože tyto objety velmi nápadně svítí specifickým odstínem modrozelené barvy, je možné je od okolních hvězd odlišit. Pečlivá analýza světla těchto mlhovin s použitím výkonného spektrografu pak může odhalit také jejich pohyb v rámci galaxie. Je to podobné, jako pozorování vln v jezeře, způsobených další vodou.

Vesmírný kanibal

„Prokázali jsme jednu zcela nedávnou událost, při které došlo k pohlcení středně velké galaxie. Ta prolétla středem galaxie M 87 a následkem enormních slapových gravitačních sil se její hvězdy rozptýlily v oblasti, která je 100krát větší, než byla původní galaxie,“ doplňuje Ortwin Gerhard, spoluautor studie.

Členové týmu se rovněž zaměřili na rozložení jasnosti ve vnější části galaxie M 87 a našli důkazy zvýšeného množství záření přicházejícího z hvězd, které byly galaxií pohlceny. Tato pozorování rovněž ukázala, že pohlcená galaxie přinesla do M 87 mladší modré hvězdy, pravděpodobně se tedy jednalo o spirální galaxii s probíhající hvězdotvorbou.

  • Zdroj textu:

    eso.org

  • Zdroj fotografií: Chris Mihos (Case Western Reserve University), ESO

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907