Víme, na co zemřete: 5 nejčastějších příčin smrti podle WHO

22.12.2018 - Vilém Koubek

Světová zdravotnická organizace (WHO) zaznamenala v roce 2016 celkem 56,9 milionu úmrtí a na jejich základě vytvořila statistiku nejčastějších příčin skonu. Lidstvo celosvětově nejvíc ohrožuje infarkt, zatímco rakovina se překvapivě „neprobojovala“ ani do první desítky

<h3>Zlomené srdce</h3><p><strong>ischemická choroba srdeční<br /></strong><strong>počet úmrtí:</strong> 10 milionů | <strong>léčba:</strong> dieta, medikace, operace</p><p>Při ischemické chorobě srdeční se ve stěnách tepen, jež přivádějí krev do srdečních svalů, usazuje tuk. Průtok řečiště se tak snižuje a svalovina nemá dostatečnou výživu. <strong>Pacienti proto při stresu nebo během sportu trpí bolestmi na hrudi, jež odezní až po několika minutách klidu</strong>. Problémům lze předcházet zdravým životním stylem, případně pomáhají léky na snižování hladiny cholesterolu či operace. Zanedbaná péče o srdce může na druhé straně vést k zastavení průtoku krve, známému jako infarkt myokardu – a ten si podle statistik WHO předloni vyžádal životy bezmála deseti milionů lidí. </p>

Zlomené srdce

ischemická choroba srdeční
počet úmrtí: 10 milionů | léčba: dieta, medikace, operace

Při ischemické chorobě srdeční se ve stěnách tepen, jež přivádějí krev do srdečních svalů, usazuje tuk. Průtok řečiště se tak snižuje a svalovina nemá dostatečnou výživu. Pacienti proto při stresu nebo během sportu trpí bolestmi na hrudi, jež odezní až po několika minutách klidu. Problémům lze předcházet zdravým životním stylem, případně pomáhají léky na snižování hladiny cholesterolu či operace. Zanedbaná péče o srdce může na druhé straně vést k zastavení průtoku krve, známému jako infarkt myokardu – a ten si podle statistik WHO předloni vyžádal životy bezmála deseti milionů lidí. 

<h3>Každá minuta je drahá </h3><p><strong>cévní mozková příhoda<br /></strong><strong>počet úmrtí:</strong> 6 milionů  | <strong>léčba:</strong> zdravý životní styl, včasná hospitalizace</p><p>Druhý nejčastější důvod úmrtí představuje cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice, jež má podobné příčiny jako ischemická choroba srdeční. Způsobuje ji porucha prokrvení části mozku, která může nastat, když se céva ucpe nebo praskne. Rizikový faktor tvoří vysoký krevní tlak, jenž jde ruku v ruce s kouřením či zvýšenou hladinou cholesterolu. Pokud k příhodě dojde, rozhodují doslova minuty: <strong>I při včasném zákroku však až 40 % pacientů zasažených mrtvicí do roka umírá</strong> a polovina těch, kteří přežijí, končí částečně ochrnutá. </p>

Každá minuta je drahá 

cévní mozková příhoda
počet úmrtí: 6 milionů  | léčba: zdravý životní styl, včasná hospitalizace

Druhý nejčastější důvod úmrtí představuje cévní mozková příhoda neboli mozková mrtvice, jež má podobné příčiny jako ischemická choroba srdeční. Způsobuje ji porucha prokrvení části mozku, která může nastat, když se céva ucpe nebo praskne. Rizikový faktor tvoří vysoký krevní tlak, jenž jde ruku v ruce s kouřením či zvýšenou hladinou cholesterolu. Pokud k příhodě dojde, rozhodují doslova minuty: I při včasném zákroku však až 40 % pacientů zasažených mrtvicí do roka umírá a polovina těch, kteří přežijí, končí částečně ochrnutá. 

<h3>Plíce v plamenech</h3><p><strong>infekce dolních cest dýchacích<br /></strong><strong>počet úmrtí:</strong> 3 miliony | <strong>léčba:</strong> antibiotika, operace</p><p>Infekce dolních cest dýchacích se často používá jako synonymum pro zápal plic neboli pneumonii. <strong>Ve skutečnosti se však jedná o kategorii chorob, mezi něž patří například také akutní bronchitida či plicní absces</strong>: První jmenovaná postihuje velké a střední cesty dýchací, absces představuje víc než dvoucentimetrové ložisko odumřelé tkáně v plicích. Příznaky infekce dolních cest dýchacích zahrnují kašel, horečku a dušnost. Onemocnění se léčí antibiotiky, ovšem v případě abscesů se může zasažená tkáň také vyoperovat.</p>

Plíce v plamenech

infekce dolních cest dýchacích
počet úmrtí: 3 miliony | léčba: antibiotika, operace

Infekce dolních cest dýchacích se často používá jako synonymum pro zápal plic neboli pneumonii. Ve skutečnosti se však jedná o kategorii chorob, mezi něž patří například také akutní bronchitida či plicní absces: První jmenovaná postihuje velké a střední cesty dýchací, absces představuje víc než dvoucentimetrové ložisko odumřelé tkáně v plicích. Příznaky infekce dolních cest dýchacích zahrnují kašel, horečku a dušnost. Onemocnění se léčí antibiotiky, ovšem v případě abscesů se může zasažená tkáň také vyoperovat.

<h3>Daň za znečištění </h3><p><strong>chronická obstrukční plicní nemoc<br /></strong><strong>počet úmrtí:</strong> 3 miliony | <strong>léčba:</strong> lze léčit, nikoliv vyléčit</p><p>Pod označením „chronická obstrukční plicní nemoc“ se skrývá zánětlivé onemocnění dýchací soustavy, vyvolané opakovaným vdechováním znečištěného vzduchu. <strong>Obvykle jím trpí kuřáci – aktivní i pasivní – a dále lidé vystavení prachu, smogu nebo chemikáliím</strong>. Choroba se projevuje chronickým kašlem a postupně se zhoršující dušností. Pokud pacient s příznaky nemoci nepřestane kouřit nebo se nevyhne znečištěnému prostředí, dýchá se mu časem obtížněji, běžné úkony jsou pro něj stále namáhavější a extrémní případy končí smrtí. </p>

Daň za znečištění 

chronická obstrukční plicní nemoc
počet úmrtí: 3 miliony | léčba: lze léčit, nikoliv vyléčit

Pod označením „chronická obstrukční plicní nemoc“ se skrývá zánětlivé onemocnění dýchací soustavy, vyvolané opakovaným vdechováním znečištěného vzduchu. Obvykle jím trpí kuřáci – aktivní i pasivní – a dále lidé vystavení prachu, smogu nebo chemikáliím. Choroba se projevuje chronickým kašlem a postupně se zhoršující dušností. Pokud pacient s příznaky nemoci nepřestane kouřit nebo se nevyhne znečištěnému prostředí, dýchá se mu časem obtížněji, běžné úkony jsou pro něj stále namáhavější a extrémní případy končí smrtí. 

<h3>Rozum a osobnost </h3><p><strong>demence<br /></strong><strong>počet úmrtí:</strong> 2 miliony  | <strong>léčba:</strong> neexistuje</p><p>Demence zahrnuje řadu mozkových postižení: Ať už mluvíme o Alzheimerově či Huntingtonově chorobě, nebo o Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ve všech případech dochází k poškození mozku, takže pacienti postupně přicházejí o rozumové schopnosti a mění se jim osobnost. <strong>Postiženým se zhoršuje krátkodobá i dlouhodobá paměť, ztrácejí orientaci v prostoru, dělá jim problém komunikovat</strong> a často již nedokážou abstraktně myslet. Nemoci z kategorie demence bohužel neumíme léčit – dovedeme pouze zmírňovat jejich projevy a usnadňovat pacientům další život.</p>

Rozum a osobnost 

demence
počet úmrtí: 2 miliony  | léčba: neexistuje

Demence zahrnuje řadu mozkových postižení: Ať už mluvíme o Alzheimerově či Huntingtonově chorobě, nebo o Creutzfeldt-Jakobově nemoci, ve všech případech dochází k poškození mozku, takže pacienti postupně přicházejí o rozumové schopnosti a mění se jim osobnost. Postiženým se zhoršuje krátkodobá i dlouhodobá paměť, ztrácejí orientaci v prostoru, dělá jim problém komunikovat a často již nedokážou abstraktně myslet. Nemoci z kategorie demence bohužel neumíme léčit – dovedeme pouze zmírňovat jejich projevy a usnadňovat pacientům další život.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost, WHO

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907