Vítězící bakterie: Konec věku antibiotik?

09.11.2013 - Lucie Paseková

Antibiotika jako lék na kdejakou „rýmičku“? Bohužel dosud naprosto běžná praxe. Nadužívání antibiotik přitom vede k tomu, že se vůči nim bakterie stávají stále odolnějšími


Reklama

Bakterie, které si vyvinuly odolnost proti antibiotikům, zabijí jen v Evropě ročně přes dvacet pět tisíc lidí. Údaj je navíc pravděpodobně podhodnocený: Řada infekcí způsobených rezistentními bakteriemi totiž zůstane neodhalena a některé odolné kmeny ve statistikách zcela chybí.

V Evropě je nejhorší situace na jihu. Nezáviděníhodný rekord drží Řecko, kde lidé denně mimo nemocnice spotřebují více než třicet dávek antibiotik na tisíc obyvatel. V severně položeném Norsku je naopak spotřeba antibiotik poloviční. Mimo Evropu nejsou statistiky o nic optimističtější. V USA hovoří odhady o 63 tisících obětí rezistentních bakterií ročně. V zemích třetího světa, pro které nemáme přesné statistické údaje, je situace pravděpodobně ještě mnohem horší.

Rychlejší než věda

Existence bakterií odolných vůči působení antibiotik není ničím novým. Nástup masového užívání antibiotik po objevu penicilinu v roce 1928 však proces budování rezistence bakterií značně urychlil. Bakterie mají navíc oproti současné farmacii značnou výhodu – v ideálních podmínkách se totiž dokážou velmi rychle množit a kopírování DNA při jejich dělení pak představuje příležitost pro vznik nových mutací. Vývoj nových léků přitom trvá přinejmenším deset let, což je dostatečně dlouhá doba, aby se bakterie přizpůsobily staré generaci léčiv. Navíc jsou schopny si vzájemně vyměňovat geny. Jakmile tedy jedna „superbakterie“ získá obranyschopnost vůči antibiotikům, může ji teoreticky předat i dalším druhům bakterií, s nimiž přijde do styku.

Příliš drahý výzkum   

Pokud stará antibiotika selhávají, nabízí se zdánlivě jednoduchá možnost vyvíjet nová a účinnější. Situace je ale složitější. Přírodní látky a jejich syntetické obdoby jsou totiž už do značné míry vyčerpány. Farmaceutické firmy se navíc do vývoje nových antibiotik příliš nehrnou – výzkum je totiž velmi nákladný. Po uvedení na trh je pak nové antibiotikum pod patentovou ochranou jen deset let. Vývoj nových léků se tedy firmám finančně nevyplácí. Předpovědi tak nejsou zrovna růžové a v budoucnu možná budeme opět umírat na poměrně banální infekce, podobně jako před vynálezem penicilinu.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Banánový byznys - z každého utraceného dolaru obdrží dělníci nanejvýš deset centů. Zbytek jde obchodníkovi, přepravcům, obchodům a státu.

Zajímavosti

Vojenskou posádku města Otranta tvořilo pouze 400 mužů. Proti nim stálo patnáct až dvacet tisíc tureckých vojáků.

Historie

Policie kontroluje, zda u sebe místní nenosí zbraně. Akce se však odehrává s „požehnáním“ gangů.

Zajímavosti

Jednou z největších pochoutek je zatopená tráva.

Příroda

Modré opozdilce nacházíme v centrech hustých kup, přičemž mezi ostatními hvězdami nápadně vyčnívají právě mladistvým vzhledem – přestože podle všech ostatních indicií dosahují stejného stáří jako jejich souputnice zrozené zřejmě v tomtéž čase z identické zárodečné mlhoviny.

Vesmír

Vlevo hlava jedné ze sfing Amenhotepa III., vpravo jedna z objevených soch bohyně války Sachmet.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907