Vítězící bakterie: Konec věku antibiotik?

09.11.2013 - Lucie Paseková

Antibiotika jako lék na kdejakou „rýmičku“? Bohužel dosud naprosto běžná praxe. Nadužívání antibiotik přitom vede k tomu, že se vůči nim bakterie stávají stále odolnějšími


Reklama

Bakterie, které si vyvinuly odolnost proti antibiotikům, zabijí jen v Evropě ročně přes dvacet pět tisíc lidí. Údaj je navíc pravděpodobně podhodnocený: Řada infekcí způsobených rezistentními bakteriemi totiž zůstane neodhalena a některé odolné kmeny ve statistikách zcela chybí.

V Evropě je nejhorší situace na jihu. Nezáviděníhodný rekord drží Řecko, kde lidé denně mimo nemocnice spotřebují více než třicet dávek antibiotik na tisíc obyvatel. V severně položeném Norsku je naopak spotřeba antibiotik poloviční. Mimo Evropu nejsou statistiky o nic optimističtější. V USA hovoří odhady o 63 tisících obětí rezistentních bakterií ročně. V zemích třetího světa, pro které nemáme přesné statistické údaje, je situace pravděpodobně ještě mnohem horší.

Rychlejší než věda

Existence bakterií odolných vůči působení antibiotik není ničím novým. Nástup masového užívání antibiotik po objevu penicilinu v roce 1928 však proces budování rezistence bakterií značně urychlil. Bakterie mají navíc oproti současné farmacii značnou výhodu – v ideálních podmínkách se totiž dokážou velmi rychle množit a kopírování DNA při jejich dělení pak představuje příležitost pro vznik nových mutací. Vývoj nových léků přitom trvá přinejmenším deset let, což je dostatečně dlouhá doba, aby se bakterie přizpůsobily staré generaci léčiv. Navíc jsou schopny si vzájemně vyměňovat geny. Jakmile tedy jedna „superbakterie“ získá obranyschopnost vůči antibiotikům, může ji teoreticky předat i dalším druhům bakterií, s nimiž přijde do styku.

Příliš drahý výzkum   

Pokud stará antibiotika selhávají, nabízí se zdánlivě jednoduchá možnost vyvíjet nová a účinnější. Situace je ale složitější. Přírodní látky a jejich syntetické obdoby jsou totiž už do značné míry vyčerpány. Farmaceutické firmy se navíc do vývoje nových antibiotik příliš nehrnou – výzkum je totiž velmi nákladný. Po uvedení na trh je pak nové antibiotikum pod patentovou ochranou jen deset let. Vývoj nových léků se tedy firmám finančně nevyplácí. Předpovědi tak nejsou zrovna růžové a v budoucnu možná budeme opět umírat na poměrně banální infekce, podobně jako před vynálezem penicilinu.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikipedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Po měsíci „UPF diety“ přibral Chris van Tulleken sedm kilogramů (tři kilogramy tvořil jen tělesný tuk, zbytek sacharidy uložené v játrech a svalech), z průměrné hmotnosti podle BMI poskočil k nadváze. (ilustrační foto: Shutterstock) 

Zajímavosti

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Příroda

Pravděpodobnost výskytu ohnivé duhy záleží na zeměpisné šířce a klimatu: například v Los Angeles je 5× až 10× větší než v Londýně. (foto: Christa Harbig, CC BY 4.0)

Vesmír

V období neolitu, asi před šesti tisíci lety, se v Dorstone Hill nacházel komplex dřevěných budov a pohřební mohyly. (foto: Flickr, Herefordshire CouncilCC BY-ND 2.0)

Věda

Svůj původní fotografi cký materiál získala Lucia Moholy do fyzického vlastnictví teprve v  šedesátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Fair use)

Historie

Za afrodiziakum je považován například celer, marihuana, zázvor, čokoláda, muškátový oříšek nebo třeba prudce jedovatý blín černý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907