„Vítězství Čechů nad cizáky“: Komu prospěl Kutnohorský dekret? (1.)

30.04.2016 - Jindřich Kačer

Král Václav IV. rozhodl v Kutné Hoře, že na pražské univerzitě má mít národ český při hlasování tři hlasy, zatímco zbylé tři německé národy dohromady jenom jeden


Reklama

Václav IV. nevydával tento dokument z žádného popudu nacionálního vlastenectví, ale čistě z politických důvodů. Byl to čin spíše neuvážený a s dalekosáhlými následky, které nebyl v té chvíli zřejmě schopen domyslet. Později by možná rád své rozhodnutí odvolal, ale už bylo pozdě – věci se daly do pohybu.

Spor o Wiclefa

Pojem národ měl ve středověku zcela jiný obsah než dnes, označoval především místo původu či bydliště určité skupiny lidí, obvykle bez ohledu na jazyk nebo jiné národnostní zájmy. Důležité ovšem je, že na Karlově univerzitě měli koncem 14. století studenti i mistři přicházející z jiných zemí Svaté říše římské jednoznačnou početní převahu nad kolegy z Čech a Moravy. 

Na konci 14. století existovaly jisté třecí plochy, zejména kolem katolické církve. Mnozí volali po očistě této mocné instituce. Očividným problémem bylo papežské schizma, protože od roku 1378 byl jeden papež v Římě a druhý v Avignonu. Jedním z nejhlasitějších kritiků byl anglický učenec z Oxfordu John Wiclef, který zašel tak daleko, až jeho dílo musela anglická církev odsoudit jako kacířské. Spisy oxfordského učence se ale šířily různými cestami po Evropě. Živnou půdu našly především na univerzitách a koncem století dorazily i do Prahy. Mnozí pražští učenci je s nadšením přijali, protože zdejší mínění bylo už několik desetiletí nakloněno církevní kritice.

Proč se Wiclefovy myšlenky nezamlouvaly většině německých mistrů, zatímco čeští je z velké části obhajovali? Zčásti to bylo onou „národnostní rivalitou“, ale důležité bylo i to, že němečtí mistři a studenti se z univerzity často vraceli do svých zemí, kde by byli za svůj příklon ke kacířským a odsouzeným spisům pranýřováni. Na počátku 15. století se tedy spory mezi univerzitními národy i kvůli Wiclefovu dílu značně prohloubily.

Kdo je králem v říši?

Ve stejné době přerostly problémy přes hlavu i králi Václavovi. Kvůli jeho pověstné liknavosti a neschopnosti řešit říšské záležitosti ho kurfiřti zbavili roku 1400 římské královské koruny a přisoudili ji Ruprechtovi III. Falckému. Václav se ovšem rozzlobil a snažil se získat korunu zpět, což se mu moc nedařilo. 

Nastal rok 1408 bohatý na události. V květnu byl obviněn z kacířství mistr Matěj z Knína a byl proti němu zahájen proces, takže musel své názory odvolat. V červnu mistři na pražské univerzitě volili kvodlibetáře na příští rok. Jednotlivé univerzitní „národy“ se v obsazování funkce střídaly a v roce 1409 byla řada na Češích. O funkci se přihlásil právě Matěj z Knína a Češi mu ji tak trochu na protest přisoudili. Římští kardinálové se mezitím v říjnu 1408 vzbouřili proti „svému“ papeži Řehoři XII. a žádali krále Václava, aby i on vypověděl papeži poslušnost.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 6/2013

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…

Zajímavosti
Revue

Sametová revoluce

Historie

Přistávací modul mise Apollo 12

Vesmír

V okolí Arnhemu odpočívali vojáci II. tankového sboru SS, kteří postupně britské výsadkáře odrazili

 

Válka

Ptačí mumie byly nabízeny jako obětiny pro boha Thovta.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907