Voda: Mizející drahocenný elixír Země

18.11.2015 - Miroslav Konvalina

Obrovská sucha zasáhla nejen mediálně propíranou Kalifornii, ale také území, kde by to nikdo nečekal – například jihozápadní kanadskou provincii Britská Kolumbie. Rozlehlá jezera ani hluboké fjordy totiž přísun vody zdaleka negarantují


Reklama

Během jednoho sta let se naše planeta možná změní k nepoznání. Klimatologové varují, že průměrná teplota stoupne nikoliv o dva, ale možná o tři nebo tři a půl stupně. Jižní Evropa a rozsáhlá území úrodné Kalifornie vyschnou a budou se podobat saharské poušti. Naopak země jako Bangladéš či přímořské oblasti Indie zmizí z velké části pod vodou. Celé národy budou muset žít jinak a možná jinde než dnes.

Letošní rekordně horké léto nás zaskočilo a také mnohé napovědělo o změnách, jež naši planetu čekají. Britská Kolumbie tak řešila nečekané problémy: některé řeky vyschly, ostatní vtékaly do Pacifiku prohřátější; tráva se podobala té na prériích daleko na východě za Skalistými horami a borůvky kvůli delšímu a teplejšímu létu dozrály o dva týdny dřív a způsobily na americkém trhu zmatek.

Konec plýtvání

Sucho zvyšuje hodnotu vody, drahocenného elixíru Země, kterého si mnozí lidé zatím neumějí vážit. Průměrný obyvatel Britské Kolumbie má spotřebu 350 l denně, což si mohou dovolit jen málokteří obyvatelé ve zbytku světa: například denní průměr v Praze činí 106 l a jinde v České republice ještě méně.

TIP: Globální oteplování: Jak budou vypadat světová města v roce 2100

Na vysoký průměr v Britské Kolumbii mají značný vliv letní měsíce, kdy spotřeba vzrůstá o 250 %. Zalévají se trávníky, zahrádky a nesmyslně se kropí betonové plochy před domy, odkud se voda zas rychle a bez užitku vypaří. Lidem ze západního pobřeží Kanady – kteří žijí mezi Tichým oceánem a hřebeny hor plnými mohutně tajících ledovců, v zemi ohromných nedotčených jezer a chladivých vodopádů na každém kroku – se nechce věřit, že i oni budou muset začít životodárnou tekutinou šetřit.

Ne luxus, ale nutnost

Letos v létě si tamní lidé šetření už vyzkoušeli: nesměli zalévat, a dokonce ani mýt auta. Větší zájem byl mimo jiné o toalety s možností úsporného splachování. Jen tímto opatřením může rodina ročně snížit spotřebu vody o více než 31 000 litrů. Pokud se k tomu přidají úsporné sprchy, ušetří se v průměru dalších 20 000 litrů.

Největší naděje však Kanaďané vkládají do hospodaření s dešťovou vodou, a to zejména na severozápadě kontinentu, kde stále padá dost srážek. Zachycení 10 milimetrů dešťovky ze střechy o ploše 100 m² přinese až 1 000 litrů užitkové vody. Na severozápadním pobřeží Pacifiku, kde často naprší i 50 milimetrů za den, stojí instalace svodů a nádrží za zamyšlení. Tak jako příroda dokáže v ideálních podmínkách zadržet vodu v krajině, budou se to u svých domů muset naučit i lidé. Stále častěji přitom nepůjde jen o luxus či životní styl, ale o nezbytnou potřebu.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přemysl Otakar II. a jeho syn Václav zlepšili postavení Židů v českých zemích.

Historie

Jednu z největších podzemních prostor parku představuje i Gua Rusa neboli „jelení jeskyně“.

Cestování
Reklama

Zbrusu nový kráter na Marsu

Vesmír

V Grónsku mizí led přímo před očima

Věda

PzKpfw IV Ausf. H od instrukční divize Lehr v předvečer vylodění v Normandii

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907