Uhlíkové nanotrubičky si nacházejí další uplatnění, tentokrát při výrobě roztažitelných vodivých vláken
Odborníci Texaské univerzity v Dallasu vyvíjejí nový typ vodivého vlákna, které by bylo možné použít pro umělé svaly a další futuristické aplikace. Vlákno se skládá z gumového jádra, které je obaleno uhlíkovými nanotrubičkami.
Narozdíl od většiny podobných technologií s uhlíkovými nanotrubičkami, je tohle nové vlákno úžasně roztažitelné a přitom stále vodivé. Prý dovede vést elektrický proud, i když je natažené na čtrnáctinásobek původní délky.
Vědci nehodlají zůstat jen u vláken. Prý z nich dovedou vyrobit roztažitelné kondenzátory a jistě i další věci. Zvládli by i vlákna o šířce asi 150 mikronů a takto tenká vlákna by zase dokázali kombinovat do mohutných svazků. Zároveň věří v rychlé komerční využití této technologie, protože výroba roztažitelných vodivých vláken z uhlíkových nanotrubiček není extrémně drahá ani zapeklitě složitá.
UT Dallas, Science
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)
PřírodaSkalňák andský je národním ptákem Peru. Tok je pro samce tohoto druhu tak náročný, že se nijak nepodílí na výchově potomstva. Všechnu energii totiž spotřebují na získání partnerky. (foto: Wikimedia Commons, Ricardo Sánchez, CC BY 2.0)
ZajímavostiProkletí smrti
žena z Lemb | Royal Scottish Museum
Ačkoliv tzv. žena z Lemb vznikla již okolo roku 3500 př. n. l., archeologové ji objevili až v roce 1878 na Kypru. Podle legendy skončila každá rodina, která ji vlastnila, rozervána smrtí. Rod prvních majitelů zcela vymřel po šesti letech od získání sošky. Poté skulpturu koupil Ivor Menucci – a jeho příbuzné postihla zkáza za pouhé čtyři roky. Když si pak smrt začala přicházet i pro další vlastníky, padlo moudré rozhodnutí svěřit artefakt do sbírek Royal Scottish Museum. (foto: Wikimedia Commons, Héctor Ochoa, CC BY-SA 4.0)
