Vojákem Velké války: Jak se žilo českým brancům za 1. sv. války

15.07.2016 - Ferdinand Vrábel

První světová válka byla strašná a vojáci v ní museli žít den co den i několik let


Reklama

Po sarajevském atentátu a při hrozící válce proběhla 31. července 1914 vcelku spořádaně mobilizace, i když bez většího nadšení. Časté byly nejen projevy loajality v tisku, ale i tiché mlčení.

Češi proti Čechům

Už v letech 1914–1915 se muselo nejvyšší armádní velení vypořádat s rebely. Přechodně se mu to povedlo a rok 1916 znamenal celkové uklidnění protirakouských nálad. Ty se však s novou silou objevily v roce 1917, zvláště po bitvě u Zborova, kde proti sobě na znepřátelených frontách bojovali nejen Rusové a Němci, ale také Češi na jejich straně proti Čechům-legionářům na straně Rusů.

Ne všem zajatcům se však chtělo opět riskovat nejen své životy, ale též ohrozit své blízké doma. Znali už peklo v zákopech, šrapnely, otravné bojové látky a další hrůzy války. A tak ze zhruba 300 000 zajatců v Rusku vstoupila do československých legií jenom menší část. Nepochybně zde působila též vnitřní dilemata vojáků – vstup do legií znamenal zradu rakousko-uherské vojenské přísahy a také nebezpečí opětovného zajetí rakouskými, německými nebo maďarskými jednotkami. V takovém případě byl osud českého či slovenského legionáře neodvratně tragický, neboť vojenská legislativa pro tyto prohřešky znala jenom jediný trest – ten nejvyšší. Poprava se vykonávala zastřelením nebo oběšením. Ostatně i v pozdější československé armádě bylo (vzhledem k jejímu mnohonárodnostnímu složení) pociťováno jisté dilema, jak chování vojáků-legionářů posuzovat. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 5/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907