Kulovitá molekula volejbalenu se pozoruhodně podobá míči na volejbal. Kromě toho je volejbalen velice odolný a mohl by se stát základem nových slibných materiálů
V dnešní době jsou mezi materiálovými vědci velice oblíbené fullereny, molekuly nejčastěji víceméně kulovitého tvaru, které tvoří atomy uhlíku, uspořádané ve vrstvě z pěti- a šestiúhelníků. Fullerny jsou nesmírně odolné vůči vnějším vlivům a za jejich objev a výzkum byla v roce 1996 třem vědcům udělena Nobelova cena za chemii.
Asi nejznámějším fullerenem je buckminsterfulleren se 60 atomy uhlíku, kterému se přezdívá buckyball. Svojí strukturou velmi intenzivně připomíná klasický fotbalový míč. Jing Wang z čínské Hebei Normal University a jeho spolupracovníci rozšířili sbírku známých fullerenů a vyrobili novou molekulu – unikátní volejbalen.
Jednu molekulu volejbalenu tvoří 60 atomů uhlíku uspořádaných do pětiúhelníků a mezi nimi je ještě navíc 20 atomů skandia (Sc), kovového prvku s atomovým číslem 21. Na schématech struktury volejbalenu se nedá přehlédnout, že se skutečně pozoruhodně podobá míči na volejbal. Objev volejbalenu nebude sloužit jenom propagaci míčových sportů, ale také k vývoji nových slibných materiálů. Wangův tým už vyzkoušel odolnost několika typů volejbalenu a jeden z nich udržel tvar molekuly až do teplot přes 700 stupňů Celsia.
NewScientist