Všechno je jinak: Podpovrchový oceán na Enceladu je patrně globální

Potvrzení existence podpovrchového oceánu na Enceladu přinesla sonda Cassini v loňském roce. Vědci z římské univerzity Sapienza tehdy změřili vliv gravitačního pole Enceladu na sondu Cassini v době jejího průletu a ze změn v gravitačním poli odhadovali hustotu měsíce v místě průletu. Měření odhalilo vyšší hustotu oblasti na jižní polokouli tohoto Saturnova měsíce, a protože má voda vyšší hustotu než led, který se nachází na povrchu měsíce, stal se jediným rozumným vysvětlením podpovrchový oceán.

TIP: Ganymed: Několik oceánů pod povrchem jako sendvič

Vzhledem k tomu, že se gravitační anomálie objevily u jižního pólu, měli vědci za to, že se oceán skrývá právě pod nejjižnější části Enceladu. Teorii o oceánu pod jižním pólem částečně podpořil i výzkum vědců z Univerzity Karlovy, kteří zkoumali časovou souslednost zaznamenaných ledových gejzírů a účinků slapových sil Saturnu.

Vrtkavý Enceladus

Nová zjištění vědců z Cornellovy univerzity v New Yorku se ale přiklání k existenci celistvého globálního podpovrchového oceánu. Data shromážděná sondou Cassini totiž odhalila malé, ale měřitelné zakolísání Enceladu během jeho cesty kolem Saturnu. Následné počítačové simulace ukázaly, že pokud by bylo jádro pevně spojeno s vnější ledovou krustou měsíce, bylo by kolísání mnohem menší. Podobné chování vědci v minulosti zaznamenali také u jiného Saturnova měsíce – Mimasu, a také u něj pracují s teorií, že příčinou jeho vrtkavosti může být podpovrchový oceán. 

Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, kde se na Enceladu bere dostatek tepla k udržení kapalného skupenství podpovrchového oceánu. Podle Petera Thomase z Cornellovy univerzity by teplo mohlo pocházet například ze slapových sil Saturnu.