Všechny cesty vedou do cíle. Která je ale nejhezčí?

13.07.2014 - Jan Miklín

Obvyklým zadáním při hledání trasy v navigaci bývá najít cestu nejkratší či nejrychlejší. Co když si ale člověk chce vybrat cestu možná delší a časově náročnější, avšak vedoucí co nejhezčími částmi města?


Reklama

S problémem, jehož řešení by určitě využili třeba turisté objevující město, si hlavu lámal tým vědců pod vedením Daniela Quercii z Yahoo Labs v Barceloně. Po prvním pokusu nyní vyvíjení aplikaci do mobilního telefonu.

Nejhezčí versus nejkratší

Pro vyzkoušení nápadu si vědci nejprve vybrali dva body v Bostonu a Londýně, mezi nimiž nasbírali fotografie z Google Street View a služby Geograph. Jejich výhodou je konzistentnost obrazové kvality. Následně využili návštěvníků serveru UrbanGems.org, jimž předložil vždy dvě fotografie ke srovnání, která zachycuje hezčí místo.

Výsledky následně zanesl do databáze, kterou aplikace využívá k hledání trasy. Navržený výsledek pak otestovalo několik desítek lidí v obou městech, kteří potvrdili, že se program nemýlil. Nyní se tedy vědci snaží celý proces zautomatizovat. Využívají třeba počet souřadnicemi popsaných fotografií na internetu, jelikož – jak říká Daniele Quarcia – „Většina lidí fotí hezké věci.“ Časem by měla z výzkumu vzniknout mobilní aplikace, do té doby na to musíte jít postaru: zeptat se místních.

  • Zdroj textu:

    popsci.com

  • Zdroj fotografií: Quercia et al via popsci.com

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907