Vyčenichat bílé zlato: Český pes bojuje proti lovcům slonů

10.09.2015 - Pavel Kašpar a Vilém Koubek

Každý rok zaplatí desítky tisíc slonů životem za neukojitelný lidský hlad po jejich ozdobě – bělostných klech. Vyhledávaný materiál pro výrobu šperků je ale nutné z loviště propašovat. Právě při zachytávání kontrabandu nyní pomáhají čeští experti


Reklama

Ačkoliv je obchod se slonovinou oficiálně zakázán již od roku 1989, v zemích, jako je například Čína, stále probíhá – údajně se doprodává zbytek legálních zásob. Výmluvy nicméně zakrývají fakt, že čínský slonovinový trh (stejně jako v mnoha dalších zemích) stojí na pytláctví.

Nelegální obchod s bílým zlatem si každý rok vyžádá 30–40 tisíc životů divokých slonů. Pro jejich populaci to znamená každoroční pokles až o 10 %. V přepočtu umírá denně 100 slonů – každých 15 minut jeden. Není proto divu, že je jejich populace v ohrožení, a někteří vědci varují, že by tato majestátní zvířata mohla na území Afriky do deseti let vyhynout.

Český pes v akci

Boj s pytláctvím však naráží na celou řadu problémů, jimž vévodí lidský faktor. Zkorumpovaní úředníci zavírají oči, podplacení policisté a celníci bez povšimnutí přecházejí kontraband. I samotné prohlídky dopravních prostředků jsou značně neefektivní. Do boje s pytláky a pašeráky proto vyrážejí také české organizace, které jim hodlají zasadit bolestivý úder s využitím psů.

Historicky prvním českým vycvičeným psem, jenž se vypravil pomáhat do Afriky, je fenka Cama Sony Black. Její cílovou destinací se stalo hlavní město Konga Brazzaville, kde vyhledává slonovinu a maso tamní divoké zvěře, tzv. bushmeat. Za sebou má měsíce každodenního výcviku, a rozpozná tak až 19 různých pachů. Na černém kontinentu se však po příjezdu a aklimatizaci musí ještě učit dalším věcem.

Cvičitelka Hana Böhme, jež Camu vychovala od štěněte, vysvětluje: „Je to první pes, který od nás letěl do Afriky. Musela letět, protože je prostě nejlepší. Oproti ostatním plemenům vyniká akčností, je temperamentní a zdravá. Odolá extrémním africkým podmínkám.“

Příprava Camy na pronásledování pytláků a pašeráků by však nebyla možná bez pomoci dalších organizací. Klíčovou roli sehrála například zoologická zahrada v Liberci, která přispívá finančně i materiálně. Z hlediska výcviku byly pro fenku nejpodstatnější tzv. pachové konzervy, jež tvoří zejména odřezky sloních klů či srsti a šupiny exotických zvířat. Na jejich základě se následně Cama učila rozpoznávat jednotlivé pachy.

V zákulisí boje

Liberecká zoo již delší dobu spolupracuje také s Výcvikovým zařízením služební kynologie Celní správy České republiky v Heřmanovicích, kterému rovněž dodává pachové materiály. Spolu s nadačním fondem Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC) se dále podílí na získání finančních, lidských i materiálních zdrojů pro projekt Save-Elephants ve střední Africe.

Ojedinělou akci, jejímž cílem je vyhledávat s využitím psovodů a jejich psů slonovinu nebo pašovaná vzácná zvířata, rozjela v centrální Africe právě organizace Save-Elephants. Vede ji mladý třinecký ochránce přírody Arthur F. Sniegon a podle jeho slov se jedná o jednu z nejdůležitějších cest k záchraně největších suchozemských savců. Sniegon se také pozastavuje nad tím, že se v současné době ve většině zemí Afriky psi v podstatě nevyužívají, přestože pašování zbraní a chráněných živočichů představuje na mnoha místech kontinentu hlavní trestnou činnost.

Ochrana slonů je podle Sniegona během na dlouhou trať, protože nejdřív si drancování národního pokladu musí uvědomit stát: „Například v konžském Brazzaville hrozí tresty mezi dvěma a pěti lety vězení a dost vysoké pokuty. To není zas tak špatné. Většina odsouzených se po zkušenosti s celou do byznysu nevrátí, což je úspěch. Je-li viníkem státní úředník nebo příslušník ozbrojených složek, měl by podle zákona vyfasovat nejvyšší sazbu. Problémem však zůstává, že právě tito velcí šéfové pašeráctví často řídí, kvůli všudypřítomné korupci a zakořeněné devótnosti k autoritám stojí jaksi nad zákonem a málokdy je někdo odhalí. Po takových bych chtěl jít nejvíce,“ svěřil se Sniegon v rozhovoru pro časopis Xman.cz.

Téměř světové prvenství

Ačkoliv je Cama prvním českým psem nasazeným v Africe, celkové prvenství jí uniklo v březnu minulého roku, kdy byli do Konga povoláni dva vycvičení psi z Izraele – belgičtí ovčáci Shon a Rick. Od té doby již našli desítky pašovaných mrtvých zvířat, mezi mnohými například primáty, antilopy, kančily (jedny z nejmenších bezrohých sudokopytníků, jimž se přezdívá „myší jeleni“) a další vzácné druhy včetně zmijí, krokodýlů a krajt.

Ve zdokonalování Shonových a Rickových dovedností pomáhala také Camina cvičitelka Hana Böhme, která se tehdy do Afriky vydala na základě inzerátu, přestože byla zrovna na mateřské.

Prvním velkým úspěchem těchto psích „ostřížů“ se stalo odhalení velkého množství bushmeatu: narazili na pytel s maniokovou moukou, v němž byla ukryta mrtvá zvířata připravená k jídlu. Čerstvé i uzené maso štětkouna (druhu divokého prasete) nebo chocholatky (malé až středně velké africké antilopy) si v kufru, případně v kabelce vezl téměř každý cestující. Četníci zabavili i několik papoušků šedých a zachránili malého krokodýla.

Dodatečný výcvik probíhal na letišti, ve městě, u odstavených autobusů nebo v kancelářích. Caminým teritoriem se stanou právě letiště, kde budou její bystré smysly prověřovat až 120 zavazadel v jediném letounu, podívá se však také do přístavů nebo na periferní silnice. Bude zkrátka nasazena všude tam, kde se pašuje slonovina a bushmeat.

Celníci z Heřmanic

S Camou ovšem česká pomoc v boji proti pytlákům a pašerákům nekončí. Do konfliktu by chtěli zasáhnout i čeští celníci ze zmíněného výcvikového centra v Heřmanicích, které patří mezi nejlepší na světě. Vyslání vlastních kynologů do Afriky bylo kvůli dlouhodobému uvolnění pro působení v bezpečnostních sborech poněkud problematické, ani to jim však nebrání v pomoci. „Dali jsme k dispozici naše výcvikové středisko pro trénink psů. Zároveň uvažujeme o možnosti výcvikového kurzu pro psovody z Brazzaville: buď přímo u nás, nebo bychom vyslali naše dobrovolníky,“ uvádí šéf centra Josef Dušánek.

Svou pomoc nabídli celníci také fence Camě, kterou před odletem ještě pustili do zázemí letiště, takže si mohla vyzkoušet kontrolu přímo v terénu. Na cestu vyrazila 15. února a čeští dobrovolníci by kromě ní chtěli letos do Afriky vyslat další tři psy.

Kolik stojí slonovina

Cena vzácné suroviny dosahuje 50 000 Kč za kilogram, přičemž v roce 2010 šlo o necelých 19 000 Kč. Zmíněný nárůst souvisí s faktem, že lov slonů naráží v Africe na stále větší odpor: ochránci parků mají lepší vybavení i vyšší platy, tudíž musejí pytláci a prodejci investovat do svých operací větší částky i více lidských zdrojů.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Zoo Liberec, Hana Böhme, Arthur F. Sniegon

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Zajímavosti

Současný prototyp zpracuje 100 kg plastů za hodinu a vyrobí z nich 100 litrů ropy. V rafinerii následně ze syntetické ropy vznikají benzin, nafta a polymery.

Zajímavosti
Historie

Snímek malé části oblohy zachycuje několik tisíc galaxií

Vesmír

Pocházejí zabavené sloní kly z nedávno uloveného zvířete? Na to dá odpověď metoda zjišťující množství radiouhlíku v dané tkáni.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907