Výhodnější geny: Odhalené tajemství dlouhověkosti

15.07.2013 - Zuzana Teličková

Recept na dlouhověkost? Dát plodům do vínku pouze genetickou informaci matky. Alespoň podle výsledků výzkumu japonských vědců


Reklama

Japonští vědci pod vedením profesora Tomohiro Kona ze Zemědělské univerzity v Tokyu provedli experiment, ve kterém přivedli na svět mláďata laboratorní myši vlastnící genetickou informaci od dvou matek, nikoli od matky a otce. Tyto geneticky modifikované myši žily ve srovnání s obyčejnými myšmi z kontrolní skupiny průměrně o 186 dní déle. Kono se domnívá, že rozdíl je dán genem na chromozomu 9, který je spojován s postnatálním růstem. Na myšlenku pokusu s dvojitou mateřskou genetickou výbavou přivedl Kona a jeho spolupracovníky prokázaný fakt, že téměř ve všech kulturách se vyššího věku dožívají ženy. Tento model, který navíc platí i u mnoha dalších savců, byl zatím záhadou a vědci si lámali hlavu, zda na něj má vliv složení genomu jednoho či obou rodičů. Myší mláďata zrozená bez použití spermatu, přinesla jasnou odpověď. Byla sice subtilnější, ale dvojitá dávka mateřských genů jim prodoužila život o celou třetinu a navíc jim přinesla výhodu v podobě silnějšího imunitního systému.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907