Vědci potvrdili těsné spojení zánětu s rakovinou

28.01.2015 - Stanislav Mihulka

Geneticky upravené myši s buňkami, které světélkují, když mutují, pomohly objasnit dlouho známou těsnou spojitost mezi chronickými záněty a nádory


Reklama

Nová studie vědců Massachusettského technologického institutu (MIT) odhalila, proč je u lidí s chronickými záněty vyšší riziko spouštění rakoviny. Badatelé také zjistili, že když někdo prodělá zánět a zároveň má tu smůlu, že přijde do styku s látkami poškozujícími molekuly DNA, tak se u něj riziko výskytu rakoviny ještě zvyšuje.

Šéf výzkumu bioinženýr Bevin Engelward a jeho kolegové potvrdili letitou teorii o těsném propojení chronických zánětů celé řady orgánů s nádorovým bujením. Jejich výzkum slibuje nové možnosti prevence a také léčby celé řady rakovin. Chronické záněty podle Engelwarda spouštějí různé nádory, například tlustého střeva, jater, jícnu a také slinivky, které jsou považovány za jedny z těch nejhorších. Lidé s chronickými záněty těchto i dalších orgánů by se rozhodně měli vyvarovat rizikového chování, které by mohlo spustit růst nádorů. Například by měli vynechat jídla, o nichž je známo, že mohou poškodit DNA.

Proč vlastně chronické záněty zvyšují riziko rakoviny? Buňky imunitního systému totiž v průběhu zánětu produkují vysoce reaktivní molekuly, které poškozují DNA a zánět zároveň podporuje dělení buněk. Biologové věřili, že souběh poškozování DNA a intenzivního dělení vystavuje buňky většímu nebezpečí mutací. Až doposud ale nikdo tuhle hypotézu pořádně neprověřil.

GM myši se světélkujícími buňkami

Engelward a spol měli k dispozici geneticky upravené myši, ve kterých bylo možné sledovat výskyt mutací v DNA. Když ve slinivce těchto myší vznikly určité mutace, tak zmutované buňky začaly barevně světélkovat a byly snadno k nalezení v běžném mikroskopu. Vědci myším vyvolávali záněty slinivky a sledovali, jak buňky slinivky mutují v souvislosti s načasováním zánětů.

Když se záněty slinivky objevovaly s přestávkou minimálně jeden týden, tak vědci v buňkách neobjevili žádné stopy nárůstu mutací. Když se záněty vracely častěji nebo když trvaly dlouho, tak mutace začaly naskakovat jedna za druhou. Důvodem je, že se buňky slinivky při zánětu začínají ve zvýšené míře dělit až asi po týdnu. Do té doby si buňky poškozenou DNA obvykle snadno spraví, mají na to důmyslné molekulární mechanismy. Když to ale buňky nestihnou a zánět se vrátí moc brzy anebo trvá moc dlouho, tak je zle.

Reklama

  • Zdroj textu:

    MIT News

  • Zdroj fotografií: Orsolya Kiraly/ MIT



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Bodamské jezero leží v nadmořské výšce 395,6 metrů a je třetí největší ve střední Evropě po Balatonu a Ženevském jezeře. (foto: Shutterstock)

Věda

Vilémovi patřilo 20 % rozlohy Anglie. Z dalších 55 % mu jeho „přátelé“ přispívali – navíc všude vybíral daně. A pořád měl své obří výnosné vévodství v Normandii. (foto: Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

Příroda

Mlhovina CG 4 v souhvězdí Lodní záď je někdy přezdívána „Ruka boží“. Vědci podobné mlhoviny nazývají „kometární globule“, protože tvar jejich plynného oblaku připomíná kometu. (foto: National Optical Astronomy Observatory, CC0)

Vesmír
Zajímavosti

Evropská kosmická agentura (ESA) představila 23. listopadu 2022 nový tým astronautů pro vesmírný program. Je mezi nimi i Čech Aleš Svoboda (na nedatovaném archivním snímku). (foto: Profimedia)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907