Výzkum ukázal, že modroocí lidé propadají častěji alkoholismu

03.07.2015 - Martin Reichman

Za to, zda se člověk stane alkoholikem, možná může barva jeho očí. Vědci nalezli souvislost mezi geny určujícími barvu očí a vznikem alkoholismu


Reklama

Na zrodu téměř všech nemocí se nějakým způsobem podílí genetika. U některých nemocí je její vliv vyšší, jiných se dotýká jen okrajově. Vědci nyní učinili překvapivé zjištěné, že lidé trpící alkoholismem, mají v naprosté většině modré oči. Znamená to, že gen určující barvu očí je zároveň zodpovědný za to, zda člověk propadne alkoholismu? Bohužel, či bohudík spíše ne. Podle vědců z Univerzity ve Vermontu jde ale o velmi zvláštní případ korelace.

Výzkum, který byl nyní prezentovaný v magazínu American Journal of Medical Genetics, zahrnoval více než 10 tisíc pacientů trpících nějakou formou psychického onemocnění. Počítačové modely odhalily, že alkoholismus se ve výrazně vyšší míře vyskytoval u světlookých a zejména modrookých lidí. Vědci mají za to, že existuje souvislost mezi GABA receptorem, na který se váže kyselina gama-aminomáselná, působící jako inhibiční (tlumivý) neurotransmiter a geny OCA2 a HERC2, které jsou v největší míře odpovědné za barvu očí.

  • Zdroj textu:

    American Journal of Medical Genetics

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907