Za to, zda se člověk stane alkoholikem, možná může barva jeho očí. Vědci nalezli souvislost mezi geny určujícími barvu očí a vznikem alkoholismu
Na zrodu téměř všech nemocí se nějakým způsobem podílí genetika. U některých nemocí je její vliv vyšší, jiných se dotýká jen okrajově. Vědci nyní učinili překvapivé zjištěné, že lidé trpící alkoholismem, mají v naprosté většině modré oči. Znamená to, že gen určující barvu očí je zároveň zodpovědný za to, zda člověk propadne alkoholismu? Bohužel, či bohudík spíše ne. Podle vědců z Univerzity ve Vermontu jde ale o velmi zvláštní případ korelace.
Výzkum, který byl nyní prezentovaný v magazínu American Journal of Medical Genetics, zahrnoval více než 10 tisíc pacientů trpících nějakou formou psychického onemocnění. Počítačové modely odhalily, že alkoholismus se ve výrazně vyšší míře vyskytoval u světlookých a zejména modrookých lidí. Vědci mají za to, že existuje souvislost mezi GABA receptorem, na který se váže kyselina gama-aminomáselná, působící jako inhibiční (tlumivý) neurotransmiter a geny OCA2 a HERC2, které jsou v největší míře odpovědné za barvu očí.
ZajímavostiMrazivá katastrofa
O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.