Rudá planeta láká lidstvo už dlouhá léta a plánů na vyslání lidské posádky k Marsu se za tu dobu objevil bezpočet. S konkrétní představou mise, která by se měla uskutečnit již za pět let, přišla nadace Inspiration Mars
Za projektem stojí americký multimilionář Dennis Tito, známý jako první kosmický turista. Jeho nezisková organizace Inspiration Mars doufá, že ve spolupráci s NASA se jí podaří vyslat k Marsu dvoučlennou posádku již v roce 2018. Jaký je letový plán?
Na začátek nutno podotknout, že v misi nejde o přistání na Rudé planetě, ale „jen“ její oblet ve vzdálenosti sta mil, tedy 160 km. Datum předpokládaného startu je 5. ledna 2018. Tehdy totiž planety budou uspořádány tak, aby bylo možno využít jejich gravitace k mimořádně rychlému výletu tam a zpět. „Takto příhodný okamžik nastává jen jednou za patnáct let,“ vysvětluje Dennis Tito a dodává, že „celá cesta, od startu přes oblet Marsu až po návrat na Zemi by trvala jen 501 dní.“
Na misi plánuje nadace vyslat manželskou dvojici astronautů. „Cesta k Marsu by ověřila nejnovější technologie pro výzkum vesmíru a mohla nastartovat nový věk kosmických objevů,“ věří v opodstatnění expedice s náklady v řádu stovek milionů dolarů vesmírný nadšenec.
„Krása této cesty spočívá v její relativní jednoduchosti a bezpečnosti. Žádný průlet atmosférou, žádné přistání, žádné velké manévry. Jen využití síly gravitace.“ Modul pro posádku by měla do vesmíru vynést nová silná raketa NASA (známá jako Orion). Ten se bude skládat ze tří částí: malého návratového modulu, obytné části s 17 m3 prostoru pro posádku a servisního modulu, na němž budou připevněny dva solární panely. Cesta do vesmíru proběhne „nadvakrát“ – modul na cestu k Marsu bude na oběžnou dráhu Země vynesen již zmiňovanou silnou raketou, zatímco astronauty tam posléze dopraví menší raketa. Impulsem raketového motoru pak začne vlastní cesta k Marsu. Let k Rudé planetě zabere 228 dní, nejblíže jí budou astronauti 21. srpna. Na Zemi se vrátí po dalších 273 dnech 21. května 2019.
VědaÚlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris Vandevorst, CC BY 4.0)
HistorieStalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)
VesmírSimulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello, CC BY-SA 4.0)
VesmírRaketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)