Werwolf útočí: Vražda starosty Cách v březnu 1945

Vzáří 1944 stanuly americké jednotky před Cáchami (německy Aachen). Město mělo pro Němce zásadní význam z několika důvodů. Bylo to první větší sídlo (o zhruba 165 000 obyvatelích) ohrožené západními Spojenci na předválečném německém území a jeho ztráta by měla zcela jistě symbolický význam, navíc se jednalo o staré kulturní centrum s katedrálou, ve které byly korunovány desítky německých panovníků. Vedle toho rovněž Cáchy představovaly důležitý bod takzvaného Západního valu.

Boje o město probíhaly od 2. do 21. října 1944, útok vedl generál Courtney Hodges, velitel 1. americké armády. Díky lidské i materiální převaze svých jednotek nad obránci byl přesvědčen, že město dobude z chodu. Hitler, který si dobře uvědomoval význam města, vydal pro něho typický rozkaz – „bojovat až do posledního muže“. Američané před ztečí vyzvali Němce ke kapitulaci, ti však odmítli. Spojenci tedy 11. října město bombardovali a provedli ničivou dělostřeleckou přípravu.

Nacisté i přesto kladli v rozbořené zástavbě i nadále houževnatý odpor, bojovalo se prakticky o každý dům. Nakonec se 21. října zbytek německé posádky pod velením plk. Gerharda Wilcka vzdal Američanům. Ztráty na obou stranách byly vysoké – Američané přišli o 5 000 mrtvých, nezvěstných a raněných, Němci (včetně zajatých) zhruba o dvojnásobek.

Kulka za kolaboraci se Spojenci

Přestože válečné akce pro Cáchy skončily, úplný klid ještě nenastal. V týlu postupujících armád operovaly jednotky takzvaného Werwolfu (německy „vlkodlak“), jakýchsi guerril, které měly postupujícímu nepříteli působit materiální a lidské ztráty. Zvláště Goebbels si od této partyzánské války hodně sliboval a věřil, že nacismu oddaní fanatici „zlikvidují každého německého zrádce, který se postaví na stranu nepřítele“. Přestože význam této organizace byl již tehdy přeceňován, podařilo se jejím členům mimo jiné zabít několik starostů dosazených americkou okupační správou.

Zřejmě nejznámějším případem je právě vražda starosty Cách Franze Oppenhofa (1902–1945). Tento právník, který se nijak nezapletl s nacistickým režimem, byl cášským biskupem Johannesem van der Velden po dobytí města Spojenci navržen vojenské správě jako starosta. Tím se stal 31. října 1944 s podmínkou, že Američané nebudou páchat násilí na civilistech. Ve svém prvním projevu v úřadě vyzval spoluobčany, aby se podíleli na výstavbě nové a spravedlivé vlasti.

Oppenhof si byl jistý, že mu nacisté usilují o život, což dokonce zmínil v jednom rozhovoru: „Slíbili, že mne zabijí, a já se obávám, že to také udělají. (…) Možná je už pro mne připravený nějaký parašutista.“ Jeho tušení bylo správné – na Květnou neděli 25. března 1945 byl opravdu zastřelen před svým domem. Atentát provedlo komando Werwolfu na osobní příkaz Heinricha Himmlera a okamžitě po akci se pokusilo utéct zpět za frontu.

Sám atentátník, Rakušan Sepp Leitgeb, stoupl na minu a zemřel na následky zranění, 23letá příslušnice Svazu německých dívek Ilse Hirschová byla těžce zraněna. Britským tajným službám se postupně podařilo další členy skupiny vypátrat a v roce 1949 byli všichni postaveni před soud. Překvapivě si však všichni odnesli velmi nízké tresty, jeden příslušník Hitlerjugend byl dokonce zproštěn obvinění. Podle nejnovějších výzkumů měli tehdejší soudci a přísedící cášského soudu nacistickou minulost.