Z čeho vzniká prach v našich domácnostech?

02.02.2019 - Kateřina Helán Vašků

Odkud se berou chuchvalce prachu v našich bytech? Na svědomí je mají zvířata, lidé i vesmír


Reklama

Ačkoliv se může zdát, že prach v bytech a domech vzniká zdánlivě „z ničeho“, ve skutečnosti má dva zdroje: vnější i vnitřní. Zvenčí si ho přinášíme v podobě částeček pylu, půdy, hmyzu a dalších. V interiérech pak můžeme najít například zvířecí srst, textilní a papírová vlákna, vlasy, zbytky potravin i lidské kůže. Celá naše pokožka se totiž obmění přibližně za čtyři týdny, a denně se nám tak z těla odloupne až 500 milionů odumřelých kožních buněk. 

Není bez zajímavosti, že určité malé procento v našich domácnostech může tvořit i kosmický prach: Jedná se o částice meziplanetární hmoty menší než 1 mm, jež volně plují vesmírem. Na Zemi jich každoročně dopadne asi 40 000 tun, a průměrně tak na metru čtverečním zemského povrchu najdeme jedno zrnko kosmického prachu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907