Z kolosu okleštěným státem: Osud Uher po první světové válce

16.12.2015 - Vojtěch Borek

Z Uherského království čítajícího 282 000 km² a 18,2 miliony obyvatel se stal malý stát o rozloze 93 000 km² a 7,6 miliony obyvatel. Kromě mnoha Slováků, Chorvatů a Rumunů se za cizími hranicemi ocitly i miliony Maďarů


Reklama

Kvůli rozháraným vnitřním poměrům dostalo Maďarsko pozvánku do Paříže až 1. prosince 1919. Delegace vedená hrabětem Albertem Apponyim dorazila na konferenci v lednu 1920. 

Hořký konec

Její členové se ohradili proti dosavadním plánům na rozkouskování Uher a vznesli řadu námitek, postavených na historických, ekonomických i etnických základech. Vítězná Dohoda nyní řešila dilema, zda uspokojit své spojence v regionu (Československo, Jugoslávii a Rumunsko) či ponechat miliony Maďarů v hranicích jejich národního státu. Nakonec padlo rozhodnutí nepopouzet své nové partnery a spojenci pak zamítli pouze nejextrémnější požadavky, jako např. čs. nárok na průmyslovou miškoveckou oblast, rumunské snahy o oblast kolem Debrecínu nebo „slovanský koridor“, jež měl spojovat Bratislavu a Záhřeb. 

Nové hranice

Čtvrtého června 1920 podepsalo Maďarsko Trianonskou smlouvu. Uhry definitivně přišly o Slovensko a Zakarpatskou Ukrajinu ve prospěch Československa. Sedmihradsko a některé přilehlé oblasti připadly Rumunsku. Chorvatsko se pak stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Menší část území Burgenlandu spadla paradoxně pod svrchovanost také poraženého Rakouska. V okolí města Šoproně poté proběhlo referendum, které navzdory mírné převaze německého obyvatelstva přiřklo tuto část Maďarsku.

To však byla pouze malá náplast na pošramocené maďarské sebevědomí. Maďaři ztratili vedoucí pozici a stali se malým národem a rychlost této změny otřásla sebevědomím většiny obyvatel. Do dnešních dob pak podstatná část národa považuje rozpad Uher za fatální nespravedlnost.

 

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Studie zahrnula i DNA obyvatele Velikonočního ostrova

Věda

První léčebné centrum bylo v podzemí otevřeno v roce 1954. Teplota vzduchu se ve štole pohybuje od 37 do 41,5 °C. 

Zajímavosti

Nájezdy slonů afrických porosty „sodomského jablíčka“ těžce poznamenají. Vedle tlustokožců si s jedem žlutých plodů rostliny s vědeckým názvem Solanum campylacanthum poradí jen antilopy impaly.

Příroda
Vesmír

Galapážské souostroví tvoří osmnáct ostrovů větších než kilometr čtvereční. Na snímku leguán mořský Amblyrhynchus cristatus.

Zajímavosti

Vladislav II. Jagello a jeho čtyři manželky - Hedvika z Anjou, Anna Celjská, Alžběta z Pilicy a Sofie Litevská.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907