Žádné dílo mimozemšťanů: Blikající hvězdu patrně zastínilo hejno komet

25.11.2015 - Martin Reichman

Dvojí záhadné pohasnutí hvězdy ze souhvězdí Labutě se možná dočkalo vysvětlení. Změnu v jasnosti má na svědomí hejno extrasolárních komet


Reklama

Sonda Kepler během své šestileté mise objevila přes tisícovku exoplanet a dalších více než 4 500 sondou objevených objektů čeká na své zařazení. Tým mise Kepler je tak na fakt, že jeho objevy vyvolávají pozdvižení vlastně zvyklý. Události posledních týdnů jsou ale v mnohém jiné.

Obří vesmírný maják

Během pozorování zorného pole čítajícího přibližně 150 tisíc hvězd zaznamenala sonda změnu jasnosti u žlutobílého trpaslíka s označením KIC 8462852. Změna jasnosti je přitom signálem o tranzitujícím tělese – objekt, který z pohledu sondy zastíní hvězdu, sníží její jasnost. Potíž je v tom, že obvyklá změna jasnosti u tranzitujících exoplanet je několik promile či procent a celý jev je zároveň velmi pravidelný. U hvězdy KIC 8462852 ale vědci zaznamenali dva případy poklesu jasnosti o 15 a 22 %.

Jako první vysvětlení se pochopitelně nabízela chyba přístrojů. Tu ale vědci po pečlivé a několikanásobné kontrole vyloučili, stejně jako chybu v přenosu dat, možný pohyb teleskopu a další eventuality.

Jde o dílo mimozemšťanů?

Veškerá vysvětlení, která byť v teoretické rovině odpovídala naměřeným datům, se nezdála příliš pravděpodobná. Vědci postupně zvažovali, zda by tak výraznou změnu v jasnosti mohla způsobovat suť po srážce planet, planetární prstence nebo skvrny na hvězdě. V jinak velmi střízlivých vyjádřeních vědců nechyběla ani možnost, že celá hvězda KIC 8462852 je umělou strukturou vytvořenou mimozemšťany.

Částečnou odpověď, byť zatím nepřímou, nyní přineslo pozorování Spitzerova vesmírného dalekohledu. Ten na rozdíl od Keplera detekuje světlo v infračerveném spektru. Pokud by změnu v jasnosti hvězdy KIC 8462852 způsobovaly trosky, musel by Spitzer zaznamenat příslušné infračervené záření, které srážky doprovází. Takové záření ale vědci neobjevili.

Hejno chladných vlasatic

Jaké další vysvětlení tedy podle vědců připadá v úvahu? Pokud pomineme mimozemskou strukturu, považují vědci za nejpřijatelnější tezi, že změnu v jasnosti hvězdy KIC 8462852 způsobil roj chladných extrasolárních komet. Pokles zaznamenaný v roce 2011 by podle nich mohla mít na svědomí jedna velká kometa a druhý případ z roku 2013 pak celý doprovodný roj komet.

Podobná hejna komet ale obíhají spíše kolem vývojově velmi mladých hvězd, přičemž hvězda KIC 8462852 se zdá být poměrně stará. Podle vědců je možné, že komety mohla přivést migrující hvězda, případně další hvězda nacházející se v blízkém okolí. Jedna taková byla také ve vzdálenosti zhruba 885 AU také objevena.

Pokud se vědcům nějakým způsobem podaří teorii o kometárním hejnu prokázat, půjde vlastně o velmi unikátní objev. Pravděpodobnost, že se hejno vlasatic objeví ve správný čas v miniaturní výseči Keplerova kukátka, je takřka srovnatelná s výhrou ve sportce.

  • Zdroj textu:

    nasa.gov, arxiv.org

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hans Christian Andersen proslul jako autor dětských pohádek, sám ale trpěl nejrůznějšími fóbiemi.

Historie
Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907