Video z přeletu nad záhadně vzniklým kráterem o šířce 80 metrů na ruské Sibiři bylo nejprve považováno za podvod. Ukázalo se však, že okurková sezóna tuto záhadu nevysvětlí
Na poloostrovu Jamal přezdívaném „Konec světa“ objevili záhadný kráter pasažéři vrtulníku. Jeden z nich, inženýr Konstantin Nikolajev, natočil video, které se stalo hitem. K místu se sjíždějí vědci, aby vypátrali příčinu neznámého úkazu.
Teorií vysvětlujících vznik kráteru o průměru 80 metrů a zatím neznámé hloubce jsou různé. Ty realističtější hovoří o dopadu meteoritu (i když ten místní úřady vyloučily) nebo podzemním výbuchu, odvázanější pak o působení mimozemské civilizace. Známé není ani stáří kráteru, i když odhady mluví asi o dvou letech.
TIP: Záhada sibiřského kráteru: Vědci navštívili černou díru
S nejpravděpodobnějším vysvětlením přišla Anna Kurchatovová ze Subarktického vědeckého výzkumného centra, která vznik záhadné díry dává do souvislosti s globální změnou klimatu. Nasvědčují tomu nedaleká těžená ložiska zemního plynu. Metan byl nejspíše uvězněn ve věčně zmrzlé vrstvě permafrostu, jehož tání zvýšilo tlak a vedlo k výbuchu. Pokud by tomu tak bylo, jde o další z mnoha problémů souvisejících s oteplováním rozsáhlých subarktických oblastí. Tím je poškozována třeba infrastruktura, postavená na kdysi věčně zmrzlé půdě, nyní se hýbající.
VědaOpičí neštovice jsou onemocněním vyvolaným virem rodu Ortopoxvirus z čeledi Poxviridae. Virus se obvykle na člověka přenáší kousnutím, škrábnutím nebo přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů.
HistorieNejvyhlášenějším resortem pro římskou smetánku bylo v antice Baiae.
VálkaPrvní tank Heavy Mark I měl osmičlennou osádku, přičemž polovinu zaměstnaly motory a řízení stroje.
PřírodaJežura australská při hledání své oblíbené potravy – mravenců.
ZajímavostiPěstitelskou doménou singapurské botanické zahrady se staly orchideje.
VesmírUtkání dvou černých děr
Tento snímek vznikl kombinací dat v oboru rentgenového záření z družice Chandra X-ray Observatory a fotografie ve vizuálním oboru, pořízené pomocí HST. Představuje galaxii NGC 6240, která je od Země vzdálena 400 milionů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Uprostřed snímku jsou dvě černé díry, které od sebe dělí vzdálenost 3 000 světelných let. Jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření. Nakonec se pravděpodobně přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru.
Co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává pro astronomy zatím hádankou. Jedno je však jisté: uvolní se při tom obrovské množství energie a do prostoru budou vyslány gravitační vlny. (NASA/CXC/MIT/C.Canizares, M.Nowak, CC0)
