Záhada sibiřského kráteru: Vědci navštívili černou díru

24.11.2014 - Martin Reichman

Nejméně tři záhadné krátery se během letošního léta objevily na různých místech Sibiře. Ruští vědci je vydali prozkoumat


Reklama

První velký kráter se objevil na poloostrově Jamal letos v červenci, o několik týdnů později se objevily dva podobné krátery nedaleko. Svědci hovoří o mimozemském původu a svět oběhly záběry záhadného otvoru s průměrem až 80 metrů. Vědci z Russian Centre of Arctic Exploration se je nyní vydali prozkoumat, aby odebrali vzorky a zjistili, jakým způsobem krátery vznikly.

Ředitel ruského centra, Vladimir Puškarev, v rozhovoru pro deník The Siberian Times řekl, že se jim podařilo sesbírat důležité vzorky a provést všechna naplánovaná měření. Kráter na poloostrově Jamal je hluboký 16,5 metru a na jeho dně se nachází zamrzlé jezero. To má podle prvních měření hloubku až 10 metrů.

Extrémní léto uvolnilo metan

Přestože na přesnou příčinu vzniku kráterů si budeme muset počkat, než proběhnou analýzy, za zcela vyloučený považuje Puškarev jakýkoli mimozemský původ. Za nejpravděpodobnější příčinu vzniku těchto kráterů ředitel označil metan. Některá měření ukazují, že sibiřská léta v posledních dvou letech byla nejteplejší za posledních 120 tisíc let. Je proto možné, že jinak trvale zmrzlá půda (permafrost) rozmrzla a uvolnila tak velké množství metanu.

TIP: Narůstající hrozba: Na Sibiři našli 7 tisíc bublin metanu hrozících explozí

Prozatím krátery nepředstavují žádné větší nebezpečí. "Musíme je důkladně prostudovat, abychom se ujistili o jejich podstatě a nemuseli se jich bát," dodal Vladimir Puškarev. Pokud by ale došlo k dalším podobným incidentům, mohl by metan unikající ze zdejších obrovských zásob negativně ovlivnit míru oteplování nejen v této oblasti.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907