Záhada sibiřského kráteru: Vědci navštívili černou díru

24.11.2014 - Martin Reichman

Nejméně tři záhadné krátery se během letošního léta objevily na různých místech Sibiře. Ruští vědci je vydali prozkoumat


Reklama

První velký kráter se objevil na poloostrově Jamal letos v červenci, o několik týdnů později se objevily dva podobné krátery nedaleko. Svědci hovoří o mimozemském původu a svět oběhly záběry záhadného otvoru s průměrem až 80 metrů. Vědci z Russian Centre of Arctic Exploration se je nyní vydali prozkoumat, aby odebrali vzorky a zjistili, jakým způsobem krátery vznikly.

Ředitel ruského centra, Vladimir Puškarev, v rozhovoru pro deník The Siberian Times řekl, že se jim podařilo sesbírat důležité vzorky a provést všechna naplánovaná měření. Kráter na poloostrově Jamal je hluboký 16,5 metru a na jeho dně se nachází zamrzlé jezero. To má podle prvních měření hloubku až 10 metrů.

Extrémní léto uvolnilo metan

Přestože na přesnou příčinu vzniku kráterů si budeme muset počkat, než proběhnou analýzy, za zcela vyloučený považuje Puškarev jakýkoli mimozemský původ. Za nejpravděpodobnější příčinu vzniku těchto kráterů ředitel označil metan. Některá měření ukazují, že sibiřská léta v posledních dvou letech byla nejteplejší za posledních 120 tisíc let. Je proto možné, že jinak trvale zmrzlá půda (permafrost) rozmrzla a uvolnila tak velké množství metanu.

TIP: Narůstající hrozba: Na Sibiři našli 7 tisíc bublin metanu hrozících explozí

Prozatím krátery nepředstavují žádné větší nebezpečí. "Musíme je důkladně prostudovat, abychom se ujistili o jejich podstatě a nemuseli se jich bát," dodal Vladimir Puškarev. Pokud by ale došlo k dalším podobným incidentům, mohl by metan unikající ze zdejších obrovských zásob negativně ovlivnit míru oteplování nejen v této oblasti.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907