Záhada tvaru komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko vyřešena

30.09.2015 - Martin Reichman

Jak přišla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko ke svému zvláštnímu vzhledu? Podle vědců vznikla během srážky dvou těles


Reklama

Podivný „kačenkovitý“ tvar komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko má svůj původ v dávné srážce dvou samostatných vesmírných těles. Ukázal to rozbor snímků s vysokým rozlišením, které shromáždila sonda Rosetta. Podle vědců z ESA došlo ke spojení v nízké rychlosti někdy v časech formování naší Sluneční soustavy.

TIP: Jak je velká tříkilometrová kometa 67/Churyumov-Gerasimenko?

Podle Mattea Massironiho to dokazuje fakt, že obě části komety mají svůj vnější obal uspořádaný v odlišných vrstvách. Podle vědců tento obal může sahat desítky až stovky metrů pod povrch komety. Obě části komety 67P tak připomínají cibuli, lépe řečeno dvě cibule, spojené v jednu v pozdějším věku. Massironiho teorii potvrzují i počítačové 3D modely. Ty ukazují, že v oblasti krku, který obě části spojuje, jsou vrstvy orientované opačně.

Výsledky výzkumu podle Massironiho nevylučují ani druhou, původně zvažovanou teorii. Podle ní je současný tvar komety 67P důsledkem působení eroze. Neplatí sice, že eroze současný tvar vytvarovala z jednoho kusu vesmírného tělesa, mohla ale přispět k dotvoření současného „kačenkovitého“ tvaru komety.

Reklama

  • Zdroj textu:

    esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA/Rosetta

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Protoplanetární disk u mladé hvězdy FU Orionis. (ilustrace: NASA/JPL-Caltech, CC0)

Vesmír

Kosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, BetancourtCC BY 4.0)

Věda

Legenda aviatiky

Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907