Záhada ztracených zajíců objasněna: Proč z českých polí mizí ušáci?

18.12.2015 - redakce 100+1

Před 30 a více lety po polích skákaly desítky, ne-li stovky zajíců. Dnes člověk v přírodě jediného nezahlédne. Co se s nimi stalo?


Reklama

Za značným úbytkem „ušáků“ v našich zeměpisných šířkách můžeme podle odborníků hledat celou řadu faktorů. Jedním z nich je například to, že došlo k přemnožení jejich predátorů, zejména divokých prasat – ta jsou totiž všežravci a bezbrannými mláďaty rozhodně nepohrdnou. K nepřátelům zajíců patří rovněž zvětšující se pole s řepkou a kukuřicí, které jsou pro ně nepoživatelné. V poslední době také mizí keře, které tvoří jejich přirozený úkryt.

Navíc s měnící se krajinou „ušáci“ stále hůře hledají svoji potravu a mnozí jedinci končí také pod koly automobilů. Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové lze úbytek ušáků pozorovat zejména v posledním desetiletí a mohou za něj špatné klimatické podmínky stejně jako nedostatek povrchových vod. Postupný úbytek se dosud nejméně projevuje v oblasti jižní Moravy. V sousedním Rakousku je situace pro drobné savce stále příznivá a čeští lesníci se tam proto na téma soužití se zajíci jezdí vzdělávat.

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907