Záhady vesmíru: Proč je Mars červený a proč družice nespadnou?

05.05.2013 - Michal Švanda

Proč se jeví Mars červený? Proč družice a kosmické lodi na oběžné dráze jednoduše nespadnou na Zemi? A jak vzniká sluneční vítr?

<p>V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun</p>

V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun


Reklama

Proč je Mars červený?

Mars je planetou zemského typu, jejíž suchý povrch podléhá větrné erozi. Povrchové horniny jsou většinou pokryty pískem a prachem, v němž se vyskytuje velké množství oxidu železitého načervenalé barvy. V přírodě na Zemi se oxid železitý vyskytuje jako minerál hematit (také červený) a je důležitou součástí rovněž načervenalé železné rzi. Proto má povrch Marsu na snímcích z kosmických sond načervenalou barvu. Do marsovské atmosféry se neustálými větry dostává velké množství jemných prachových zrn, která účinně rozptylují červenou barvu. Na snímcích pořízených přistávacími moduly kosmických sond z povrchu Marsu pak vidíme žlutavou (je-li Slunce vysoko nad obzorem) až červenavou (je-li Slunce nízko) barvu oblohy.

Proč kosmická loď na oběžné dráze nespadne?

Kosmická loď na oběžné dráze se snaží letět rovně, ale protože ji Země přitahuje, letí rovně a zároveň padá k Zemi. Pokud dopředný pohyb přesně vyvažuje vzdálenost, o kterou se kosmická loď „propadne“, bude loď obíhat Zemi po kružnici. Tato situace nastává, pokud se loď pohybuje první kosmickou rychlostí, která činí 7,9 km/s.

Opustíme-li nastíněnou ideální situaci, kosmické lodě ve skutečnosti pomalu padají. Třením o řídké vrstvy vysoké atmosféry totiž ztrácejí rychlost a jejich pohybová rovnováha se postupně mění ve prospěch pádu. Například Mezinárodní vesmírná stanice se propadá o desítky metrů denně, a musí být proto tu a tam „vytažena na vyšší oběžnou dráhu“. V praxi to znamená, že se raketovým motorem zvýší její dopředná rychlost. 

Co je to sluneční vítr?

Sluneční vítr je tvořen neustálým proudem částic směřujících od Slunce do hlubin Sluneční soustavy. O existenci částicového záření vanoucího od Slunce svědčí například ohony komet, které míří vždy od Slunce. Sluneční vítr je tvořen převážně protony (jádry vodíku), alfa částicemi (jádry helia) a stopovými jádry dalších prvků, doprovázenými příslušným počtem elektronů. Charakter slunečního větru popsal správně až v roce 1957 americký fyzik Eugene Parker. Zásadním způsobem se na výzkumu charakteru slunečního větru podílela družice Ulysses (Odysseus) vypuštěná v roce 1990 a v mrazivých dálavách sluneční vítr stále měří přístroje na sondách Voyager 1 a 2. Naši Zemi před slunečním větrem naštěstí chrání magnetosféra vznikající v tekutém kovovém jádru planety.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.

Vesmír

V prvních letech vládnutí to rozhodně žádná selanka nebyla – roku 1853 se císaře neúspěšně pokusil zabít maďarský nacionalista.

Historie

Diego Velázquez: Vévoda Olivares na koni

Obraz Vévoda Olivares na koni (1634) od španělského malíře Diega Velázqueze upozorňuje na stoupající hladiny světových oceánů.

Revue

Jeffersonův dům vznikl jako plantážnické sídlo.

Zajímavosti

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

Příroda

Autonomní kabina projektu CAPRI.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907