Záhady vesmíru: Proč je Mars červený a proč družice nespadnou?

05.05.2013 - Michal Švanda

Proč se jeví Mars červený? Proč družice a kosmické lodi na oběžné dráze jednoduše nespadnou na Zemi? A jak vzniká sluneční vítr?

<p>V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun</p>

V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun


Reklama

Proč je Mars červený?

Mars je planetou zemského typu, jejíž suchý povrch podléhá větrné erozi. Povrchové horniny jsou většinou pokryty pískem a prachem, v němž se vyskytuje velké množství oxidu železitého načervenalé barvy. V přírodě na Zemi se oxid železitý vyskytuje jako minerál hematit (také červený) a je důležitou součástí rovněž načervenalé železné rzi. Proto má povrch Marsu na snímcích z kosmických sond načervenalou barvu. Do marsovské atmosféry se neustálými větry dostává velké množství jemných prachových zrn, která účinně rozptylují červenou barvu. Na snímcích pořízených přistávacími moduly kosmických sond z povrchu Marsu pak vidíme žlutavou (je-li Slunce vysoko nad obzorem) až červenavou (je-li Slunce nízko) barvu oblohy.

Proč kosmická loď na oběžné dráze nespadne?

Kosmická loď na oběžné dráze se snaží letět rovně, ale protože ji Země přitahuje, letí rovně a zároveň padá k Zemi. Pokud dopředný pohyb přesně vyvažuje vzdálenost, o kterou se kosmická loď „propadne“, bude loď obíhat Zemi po kružnici. Tato situace nastává, pokud se loď pohybuje první kosmickou rychlostí, která činí 7,9 km/s.

Opustíme-li nastíněnou ideální situaci, kosmické lodě ve skutečnosti pomalu padají. Třením o řídké vrstvy vysoké atmosféry totiž ztrácejí rychlost a jejich pohybová rovnováha se postupně mění ve prospěch pádu. Například Mezinárodní vesmírná stanice se propadá o desítky metrů denně, a musí být proto tu a tam „vytažena na vyšší oběžnou dráhu“. V praxi to znamená, že se raketovým motorem zvýší její dopředná rychlost. 

Co je to sluneční vítr?

Sluneční vítr je tvořen neustálým proudem částic směřujících od Slunce do hlubin Sluneční soustavy. O existenci částicového záření vanoucího od Slunce svědčí například ohony komet, které míří vždy od Slunce. Sluneční vítr je tvořen převážně protony (jádry vodíku), alfa částicemi (jádry helia) a stopovými jádry dalších prvků, doprovázenými příslušným počtem elektronů. Charakter slunečního větru popsal správně až v roce 1957 americký fyzik Eugene Parker. Zásadním způsobem se na výzkumu charakteru slunečního větru podílela družice Ulysses (Odysseus) vypuštěná v roce 1990 a v mrazivých dálavách sluneční vítr stále měří přístroje na sondách Voyager 1 a 2. Naši Zemi před slunečním větrem naštěstí chrání magnetosféra vznikající v tekutém kovovém jádru planety.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Krom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.

Zajímavosti

Dron Zephyr S při letních testech

Věda

Azincourt: Nedisciplinovaní rytíři

Psal se rok 1415 a schylovalo se k jedné z nejdůležitějších bitev stoleté války, ke které mělo dojít u severofrancouzského Azincourtu. Anglické vojsko se tehdy vylodilo na pobřeží a čekalo na rozhodný boj. Odhadem 6 000 až 9 000 vojáků zápolilo s vyčerpáním, zato Francouzi šli do boje se vší vervou. Byla to obrovská armáda, která prý mohla čítat až 36 000 mužů. K vidění zde byla krásná brnění. Silní koně. Jedno jim ale chybělo. Disciplína.

Když boj začal, dostávali se francouzští jezdci jen těžko k nepříteli. Urozencům navíc šlo spíše o ukázku osobní statečnosti a kopyta těžkých koní se navíc nořila hluboko do bláta, které vytvořily deště z předcházející noci. Angličané měli nádavkem jednu obrovskou výhodu, a totiž dlouhé luky, i když jejich role asi nebyla tak dominantní, jak se kdysi tvrdilo. Rozhodně však dokázaly vystřelit stovky vraždících nástrojů za minutu a francouzská převaha se proto rychle zmenšovala. Země galského kohouta nakonec utržila drtivou porážku a přišla o výkvět svého rytířstva. Zatímco na anglické straně prý padlo 15 rytířů, Francouzi jich ztratili kolem 5 000. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Dostane-li se planetka do Kirkwoodovy mezery, vytlačí ji odtud působení gravitační síly Jupitera.

Vesmír
Revue

Puklinový kaňon nazvaný Subway (podzemka) patří k nejvyhlášenějším místům Národního parku Zion.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907