Záhady vesmíru: Proč je Mars červený a proč družice nespadnou?

05.05.2013 - Michal Švanda

Proč se jeví Mars červený? Proč družice a kosmické lodi na oběžné dráze jednoduše nespadnou na Zemi? A jak vzniká sluneční vítr?

<p>V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun</p>

V Mississippi si můžete od plic zanadávat, pokud tedy máte v kapse přebytečných 2 400 korun


Reklama

Proč je Mars červený?

Mars je planetou zemského typu, jejíž suchý povrch podléhá větrné erozi. Povrchové horniny jsou většinou pokryty pískem a prachem, v němž se vyskytuje velké množství oxidu železitého načervenalé barvy. V přírodě na Zemi se oxid železitý vyskytuje jako minerál hematit (také červený) a je důležitou součástí rovněž načervenalé železné rzi. Proto má povrch Marsu na snímcích z kosmických sond načervenalou barvu. Do marsovské atmosféry se neustálými větry dostává velké množství jemných prachových zrn, která účinně rozptylují červenou barvu. Na snímcích pořízených přistávacími moduly kosmických sond z povrchu Marsu pak vidíme žlutavou (je-li Slunce vysoko nad obzorem) až červenavou (je-li Slunce nízko) barvu oblohy.

Proč kosmická loď na oběžné dráze nespadne?

Kosmická loď na oběžné dráze se snaží letět rovně, ale protože ji Země přitahuje, letí rovně a zároveň padá k Zemi. Pokud dopředný pohyb přesně vyvažuje vzdálenost, o kterou se kosmická loď „propadne“, bude loď obíhat Zemi po kružnici. Tato situace nastává, pokud se loď pohybuje první kosmickou rychlostí, která činí 7,9 km/s.

Opustíme-li nastíněnou ideální situaci, kosmické lodě ve skutečnosti pomalu padají. Třením o řídké vrstvy vysoké atmosféry totiž ztrácejí rychlost a jejich pohybová rovnováha se postupně mění ve prospěch pádu. Například Mezinárodní vesmírná stanice se propadá o desítky metrů denně, a musí být proto tu a tam „vytažena na vyšší oběžnou dráhu“. V praxi to znamená, že se raketovým motorem zvýší její dopředná rychlost. 

Co je to sluneční vítr?

Sluneční vítr je tvořen neustálým proudem částic směřujících od Slunce do hlubin Sluneční soustavy. O existenci částicového záření vanoucího od Slunce svědčí například ohony komet, které míří vždy od Slunce. Sluneční vítr je tvořen převážně protony (jádry vodíku), alfa částicemi (jádry helia) a stopovými jádry dalších prvků, doprovázenými příslušným počtem elektronů. Charakter slunečního větru popsal správně až v roce 1957 americký fyzik Eugene Parker. Zásadním způsobem se na výzkumu charakteru slunečního větru podílela družice Ulysses (Odysseus) vypuštěná v roce 1990 a v mrazivých dálavách sluneční vítr stále měří přístroje na sondách Voyager 1 a 2. Naši Zemi před slunečním větrem naštěstí chrání magnetosféra vznikající v tekutém kovovém jádru planety.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mnozí připisují mizení letadel a lodí v bermudském trojúhelníku nadpřirozenu či mimozemšťanům.

Zajímavosti

V okamžiku, kdy se z podvrženého vejce vylíhne malá kukačka, má hnízdní parazit vyhráno. Ještě slepá kukačka vytlačí hostitelova vajíčka nebo už vylíhlá mláďata z hnízda a uzurpuje si péči hostitele. Ve výřezu vajíčka ťuhýka obecného s „kódem“, který má odhalit podvrh.

Příroda

Placebo je účinné a má smysl ho používat v léčbě, ukázala to studie amerických vědců.

Věda

Portorický radioteleskop dostal pořádně zabrat.

Vesmír

Scéna ze všedního dne na vídeňských barikádách. Ilustrace H. Katzlera z roku 1872.

Historie

 Komunisté si prorážejí cestu k prezidentskému paláci v centru Saigonu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907