Zámky lásky na pařížských mostech končí. Je jich příliš mnoho

05.06.2015 - Martin Reichman

Visací zámky lásky jsou k vidění na mostech všech světadílů. Z původně ojedinělého romantického gesta se ale postupem času vyklubal velký problém. V Paříži proto přikročili k jejich odstraňování


Reklama

Pařížský Pont des Artes každoročně navštěvují tisíce párů z Francie i ze zahraničí a zavěšují na něj svoje „zámky lásky“. Klíče od nich pak házejí do Seiny. Od pondělí je ale jejich instalace zakázána a radnice už začala s jejich odstraňováním.

Instatní romantika

Historie této tradice se začala psát před více než 100 lety v srbském městečku Vrnjačka Banja. Opravdový rozmach zámků lásky ale přišel až s filmovou adaptací románu Chci tě (Ho voglia di te), Federica Moccia.

Filmová scéna, odehrávající se na Milvijském mostě v Římě, odstartovala „zámkovou epidemii“ do všech koutů světa. Zámky lásky jsou k vidění v kanadském Vancouveru, v New Yorku, Florencii, Dublinu, Kolíně nad Rýnem, Alžíru nebo v australské Toowoombě. Z původně ojedinělých projevů se časem stal turistický byznys a obchodníci přímo na mostech a v jejich okolí začali kromě obvyklých turistických tretek nabízet i instantní zámkovou romantiku.

Zámků rychle přibývalo a s nimi i problémů. Pařížské úřady odhadují, že jen na mostě Pont des Artes se aktuálně nachází okolo 700 tisíc visacích zámků. Jejich hmotnost prý odpovídá váze 20 slonů. Na 11 největších pařížských mostech v současné době visí okolo jednoho milionu zámků a obrovská zátěž je pro ně nebezpečná.

Reklama

  • Zdroj textu:

    CNN

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907