Zámky lásky na pařížských mostech končí. Je jich příliš mnoho

05.06.2015 - Martin Reichman

Visací zámky lásky jsou k vidění na mostech všech světadílů. Z původně ojedinělého romantického gesta se ale postupem času vyklubal velký problém. V Paříži proto přikročili k jejich odstraňování


Reklama

Pařížský Pont des Artes každoročně navštěvují tisíce párů z Francie i ze zahraničí a zavěšují na něj svoje „zámky lásky“. Klíče od nich pak házejí do Seiny. Od pondělí je ale jejich instalace zakázána a radnice už začala s jejich odstraňováním.

Instatní romantika

Historie této tradice se začala psát před více než 100 lety v srbském městečku Vrnjačka Banja. Opravdový rozmach zámků lásky ale přišel až s filmovou adaptací románu Chci tě (Ho voglia di te), Federica Moccia.

Filmová scéna, odehrávající se na Milvijském mostě v Římě, odstartovala „zámkovou epidemii“ do všech koutů světa. Zámky lásky jsou k vidění v kanadském Vancouveru, v New Yorku, Florencii, Dublinu, Kolíně nad Rýnem, Alžíru nebo v australské Toowoombě. Z původně ojedinělých projevů se časem stal turistický byznys a obchodníci přímo na mostech a v jejich okolí začali kromě obvyklých turistických tretek nabízet i instantní zámkovou romantiku.

Zámků rychle přibývalo a s nimi i problémů. Pařížské úřady odhadují, že jen na mostě Pont des Artes se aktuálně nachází okolo 700 tisíc visacích zámků. Jejich hmotnost prý odpovídá váze 20 slonů. Na 11 největších pařížských mostech v současné době visí okolo jednoho milionu zámků a obrovská zátěž je pro ně nebezpečná.

Reklama

  • Zdroj textu:

    CNN

  • Zdroj fotografií: Profimedia



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V aréně římského Kolosea bojovali vedle exotických zvířat také jezevčíci. (foto: Unsplash, Katie BernotskyCC0)

Věda

Nový bombardér B-21 Raider je vybaven mimo jiné technologií stealth, která umožňuje unikat pozornosti radarů. (foto: Air Force, CC0)

Zajímavosti

Portrét Pabla Picassa z roku 1908. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Obří satelit BlueWalker 3 funguje na oběžné dráze od letošního září. Kvůli své vysoké odrazivosti se stal jedním z nejjasnějších objektů na noční obloze. (foto: Leaf SpaceCC0)

Vesmír
Příroda

Stepan Bandera v exilu spolupracoval s několika zpravodajskými službami, například s CIA, Brity i Západním Německem v pozici konzultanta na země za železnou oponou. Zemřel v roce 1959 v Mnichově po útoku kyanidem. Příkaz k jeho zavraždění vydal tehdejší nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov. (foto: Wikimedia Commons, CC0 - kolorováno)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907