Zaprášený poklad: 60 automobilových veteránů ve francouzské stodole

16.12.2014 - Martin Reichman

Nečekané dědictví odhalila prohlídka zaprášených stavení na západě Francie. Polorozpadlé budovy ukrývaly 60 automobilových veteránů v hodnotě stovek milionů dolarů


Reklama

Jako v Tutanchamonově hrobce si museli připadat Matthieu Lamoure a Pierre Novikoff při prohlídce hospodářských stavení na rozlehlé farmě v západní Francii. Obhlídka zaprášeného dědictví totiž odhalila neuvěřitelný poklad – pod vrstvou slámy a starých novin zde bylo ukryto 60 veteránů v hodnotě mnoha stovek milionů dolarů. Drahocenná sbírka zahrnovala vozy nejznámějších značek automobilového průmyslu: Bugatti, Hispano-Suiza, Talbot-Lago, Panhard-Levassor, Maserati, Ferrari, Delahaye nebo třeba Delage.

Jednoznačně nejvzácnějším vozem je Ferrari 250 GT SWB California Spider, jehož vyvolávací cena se bude pohybovat okolo 330 milionů korun. Dalšími zajímavými automobily jsou Maserati A6G Gran Sport Frua z roku 1956, za 33 milionů a Bugatti 57 Ventoux, které bylo letos prodáno za 16 milionů korun.

Padesát let ve stodole

Vzácná auta byla uskladněna v provizorních přístřešcích na tříhektarovém pozemku. Jejich původní majitel Roger Baillon, který zemřel před 10 lety, snil o vlastním automobilovém muzeu. Úspěšný podnikatel se ale v 70. letech dostal to finančních těžkostí a část ze své tehdejší sbírky byl nucen prodat. Svůj sen tak nikdy nedokázal uskutečnit. Po jeho smrti celé panství zdědil jeho syn Jacques, který ale hodnotu pokladu nedokázal docenit. Štěstí se tak usmálo až na další generaci Baillonů, kteří panství i zaprášenou sbírku zdědili po loňské smrti Rogerova syna.

Vzácná sbírka se objeví v dražbě už v únoru příštího roku u společnosti Retromobile Salon a očekává se velký zájem. Některé z vozů totiž kromě historické hodnoty mají ve svém rodokmenu zajímavou minulost. Mezi jejich majitele patřil například herec Alain Delon a další francouzské celebrity. Na své si ale přijdou i francouzské úřady, dědická daň je v této zemi sice závislá na úrovni příbuzenského vztahu, ale i tak půjde o obrovskou sumu.

  • Zdroj textu:

    artcurial.com

  • Zdroj fotografií: Artcurial

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907