Zářivé halo mrtvé hvězdy: Jak bude vypadat budoucnost našeho Slunce?

12.11.2015 - Redakce Tajemství vesmíru

Dvanáct let trvající pozorování bílého trpaslíka ukazuje, jak bude vypadat pravděpodobný osud našeho Slunce v závěrečné fázi života


Reklama

Zatímco velké hvězdy – hmotnější než asi deset Sluncí – zakončí svůj život explozí supernovy, menší hvězdy jsou takto dramatického konce ušetřeny. Když se nachýlí životní cyklus hvězdy podobné Slunci, hvězdy spotřebují vodíkové palivo ve svém nitru, rozepnou se ve fázi rudého obra a později odvrhnou své vnější obálky do okolního vesmíru. Zůstane pouze horké a velmi husté obnažené jádro původní hvězdy – tedy bílý trpaslík.

Život po životě 

Mohly by však planety, planetky a další objekty v takovém systému přežít tuto zkoušku ohněm? A co by po nich zůstalo? Mezinárodní tým astronomů zkoumal pozůstatky destruktivní interakce mezi mrtvou hvězdou s označením SDSS J1228+1040 a tělesy v jejím okolí. Tento systém by mohl být předobrazem vzdálené budoucnosti Sluneční soustavy.

Zdá se, že je poměrně výjimečné, aby byl bílý trpaslík obklopen diskem hmoty obsahujícím materiál v plynném stavu – zatím je takových případů známo jen sedm. Členové týmu se domnívají, že se k bílému trpaslíkovi SDSS J1228+1040 se přiblížila některá z planetek, která byla roztrhána intenzivními slapovými silami a dala tak vzniknout současnému disku

Slunce jako obří verze Saturnu

Tento disk pravděpodobně vznikl podobným způsobem, jako fotogenické prstence, které pozorujeme u planet v naší Sluneční soustavě, například u Saturnu. Ačkoliv je hvězda SDSS J1228+1040 více než sedmkrát menší než planeta Saturn (pokud jde o průměr), její hmotnost je ve skutečnosti 2 500× vyšší. Astronomové také zjistili, že se výrazně liší i vzdálenost mezi bílým trpaslíkem a jeho diskem – Saturn i se svým prstencem by se pohodlně vešel do mezery mezi hvězdou a vnitřním okrajem jejího disku. Rovněž se podařilo odhalit, že disk je do určité míry nakloněn a dosud není kruhový.

Pozůstatky hvězdného vývoje jako u bílého trpaslíka SDSS J1228+1040 vědcům poskytují klíčové poznatky k pochopení okolního prostředí, jaké se vytvoří kolem hvězd v závěrečné fázi jejich vývoje. To může astronomům pomoci pochopit také procesy, které probíhají v exoplanetárních systémech, nebo předpovědět, jak budou vypadat závěrečné fáze vývoje Sluneční soustavy, až za 7 miliard let také Slunce dospěje ke konci svého života.

  • Zdroj textu:

    eso.org

  • Zdroj fotografií: Mark Garlick, University of Warwick, ESO, NASA, Cassini

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nikdy nekombinujte víc analgetik dohromady a nepolykejte další tabletu dřív než v povoleném odstupu.

Zajímavosti

Kněžna Jekatěrina Dašková byla blízkou přítelkyní carevny Kateřiny II. Veliké. Měla významnou roli při palácovém převratu v roce 1762, díky němuž Kateřina II. nastoupila na trůn.

Historie

Německý ovčák je známý svojí věrností, inteligencí a vyrovnaností. Intenzivní šlechtění ale vedlo k jeho značnému zatížení genetickými chorobami.

Věda
Vesmír

Jeden ze Západofríských ostrovů Ameland. Za odlivu je možné k němu dojít suchou nohou z pět kilometrů vzdáleného pobřeží Waddenzee.

Cestování

Německý člun S 204 se v květnu 1945 vzdává v britském přístavu Felixstowe.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907