Zde stojí hraničáři! Hraniční orientační sloupy první republiky

23.09.2015 - Vojtěch Borek

Jedním ze symbolů odhodlání bránit celistvost Československa se staly hraniční sloupy, které demonstrovaly ochotu příslušníků Stráže obrany státu bojovat na hranicích. Stály u všech celnic


Reklama

Oficiální název těchto zařízení zněl Hraniční orientační sloupy a na hranicích začaly růst v druhé polovině dvacátých let. Podobu sloupů navrhl architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Štefan. Havlíček údajně zjistil, že byl vybrán jeho návrh až po mnichovské tragédii, kdy uviděl známou fotografi i zachycující vyvrácení jednoho z hraničních sloupů příslušníky Freikorpsu.

Nové výsostné symboly československé státní moci  se vyráběly na Slovensku v Podbrezové. Jako materiál byl zvolen lisovaný ocelový plech. Hmotnost sloupu činila asi 140 kilogramů. K tomu je třeba ještě přičíst šestikilogramový malý státní znak vyrobený z litiny. Celkově stál jeden hraniční sloup 1 390 Kč (z toho 1 250 korun samotný sloup a 160 korun emblém). Pro srovnání uveďme, že průměrný ministerský plat se pohyboval kolem 5 000 Kč. Celkem bylo vyrobeno 250 kusů, z nichž 232 nakonec stálo na hranicích.

Lesk a bída

V době zvýšeného ohrožení republiky již stály sloupy na hranicích celou dekádu a jejich stav se postupně zhoršoval, jak byly vystaveny slunci, dešti a větru. Pohled na poškozené sloupy byl často velmi tristní. V červenci 1936 otiskla Národní politika text "Špatná navštívenka státu", kde si pisatel stěžoval na stav sloupu u Špindlerovy boudy. Hraniční orientační sloup měl vybledlé barvy, zrezivělé státní znaky a v jednom dokonce zela poměrně velká díra.

Československá republika se snažila celou věc napravit a již v září 1936 se sloup dočkal opravy. Téhož roku byl také srovnán sloup na hraničním přechodu v Horním Jindřichově u Rumburka. Ten se neudržel ve svislé poloze a asi o 20 cm se odklonil, což zahraniční návštěvníci celnice komentovali s neskrývaným pobavením. Podobné problémy se pak vyskytly i na mnoha dalších přechodech ve všech zemích včetně Podkarpatské Rusi. V zásadě se však dočkaly hraniční orientační sloupy velmi pozitivního hodnocení. Asi nejvíce uchvátily na dalekém severu.

Když v roce 1937 ve Švédsku hledali inspiraci pro své vlastní hraniční sloupy, zraky mnohých se obracely pro inspiraci právě do Československa. Švédská motoristická organizace Motormännens Rikcfőrbund se dokonce prostřednictvím zdejší Ligy motoristů obrátila na ministerstvo veřejných prací, které poprosila o zaslání fotografie a dokumentace k československým sloupům. Ministerstvo prosbě vyhovělo a poslalo do Skandinávie požadovanou fotografi i a s ní i dvě kresby a základní popis.

Nacističtí vandalové

Kromě povětrnostních podmínek se na sloupech podepsalo i řádění příznivců nacismu, kteří často tento symbol pro ně nenáviděného státu úmyslně ničili. Například v červenci 1935 mladíci z Hitlerjugend poničili sloup u Přebuzi v Krušných horách. Téhož roku byl hákovými kříži počmárán i sloup u celnice v Janovicích na Broumovsku, u hraničního mostu do polského Těšína a další.

Tak jako se hraniční orientační sloupy staly pro Čechy a Slováky předmětem hrdosti, pro většinu sudetských Němců (a také těšínských Poláků nebo jihoslovenských Maďarů) symbolizovaly útlak. Hned po okupaci pohraničí se tak staly terčem nenávisti těchto skupin obyvatel. I v dnešní době se však můžeme na zrekonstruované hraniční sloupy podívat. Díky úsilí Československé obce legionářské a různých klubů vojenské historie je najdeme například v Dolní Světlé, Břeclavi a jinde. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    VOJSKA - Stráž obrany státu

  • Zdroj fotografií: http://csol-mb.net



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907