Proč za 12 000 let nebude Polárka ukazovat sever

16.05.2013 - František Martinek

Země nejenom obíhá kolem Slunce, ale vykonává spoustu pohybů. Ve výsledku tak připomíná skotačící káču

<p>Kopii Texaského masakru motorovou pilou zařadilo do svých sbírek i newyorské Museum of Modern Art.</p>

Kopii Texaského masakru motorovou pilou zařadilo do svých sbírek i newyorské Museum of Modern Art.


Reklama

Naše Země je obrovským setrvačníkem, který se otáčí kolem své osy, skloněné pod úhlem 23,5°. Tak jako by se zemská tíže snažila osu takto roztočeného setrvačníku „narovnat“, vyvolává zde gravitační přitažlivost Měsíce, Slunce a planet, působící na nadbytek hmoty v rovníkové oblasti Země (rozdíl mezi zploštělou Zemí a ideální koulí), dvojici sil, jejíž rotační moment se snaží postavit zemskou osu kolmo na rovinu ekliptiky. Zemská osa proto vykonává pohyb po plášti kužele s vrcholovým úhlem 47°. Obdobně se chová dětská hračka, tzv. káča, jejíž rotační osa vykonává kývavý pohyb po dobu své rotace. Osa tohoto tzv. precesního kužele je kolmá na rovinu ekliptiky a míří k jejímu pólu. Severní světový pól (místo na obloze, kam míří rotační osa Země svým severním koncem) opíše kolem pólu ekliptiky kruhový pohyb o poloměru 23,5° přibližně jednou za 26 000 let (tzv. platónský rok). Přes tento pohyb se překládá ještě tzv. nutace – nepatrné periodické kolísání zemské osy s periodou 18,61 roku. Vzniká v důsledku stáčení uzlové přímky měsíční dráhy. Výsledkem obou pohybů je jakýsi vlnivý pohyb zemské rotační osy po plášti myšleného kužele.

Důsledkem je také to, že severní světový pól mění svoji polohu na obloze. V současné době se nachází v blízkosti Polárky, poměrně jasné hvězdy v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Nejblíže k Polárce bude směřovat zemská rotační osa v roce 2102. Přibližně za 12 000 let se stane „polárkou“ jasná hvězda Vega v souhvězdí Lyry. Poloha severního světového pólu se samozřejmě měnila i v minulosti. Například staří Egypťané se orientovali podle hvězdy Thuban v souhvězdí Draka, v jejíž blízkosti se nacházel severní světový pól kolem roku 2 800 př. Kr.

Na precesi je závislá i viditelnost souhvězdí z určitého místa na zeměkouli. Z naší polohy (přibližně 50° severní šířky) jsou nad jižním obzorem teoreticky viditelné hvězdy až po deklinaci –40° (omezeno místním horizontem). Asi za 12 000 let, kdy „polárkou“ u nás bude jasná hvězda Vega, nebude například v našich zeměpisných šířkách viditelný Sírius (nejjasnější hvězda zimní oblohy ze souhvězdí Velkého psa) a bude pozorovatelná jenom část souhvězdí Orion. Naopak bude možno pozorovat například dnes neviditelné souhvězdí Jižní kříž. Naše Země vykonává ještě některé další pohyby. Například spolu s Měsícem obíhá kolem společného těžiště obou těles (které leží uvnitř Země, avšak mimo její střed). A společně se Sluncem obíhá kolem středu Galaxie rychlostí přibližně 230 km/s, přičemž jeden oběh vykoná za 200 miliónů roků.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sara Plazová stojí v místech, kde se dřív nacházely rozlehlé louky, kam pastevci naháněli své ovce.

Zajímavosti
Revue

Kometa na své poslední cestě

Vesmír

Ulrich von Lichtenstein

Historie

Autonomní nákladní automobil v barvách TuSimple.

Věda

LST u pláže v Inčchonu v září 1950

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907