Země ve falešných barvách. Naše planeta duální kamerou sondy Messenger

28.03.2014 - Petr Broža

Proč jsou lesy naší planety snímkovány často infračervenou kamerou? Toto záření totiž odhalí nejen více detailů na povrchu, ale také umožňuje zjistit, zda je lesní porost zdravý. Jak to funguje?


Reklama

Když sonda Messenger (Mercury Surface, Space Environment, Geochemistry, and Ranging, zkráceně MESSENGER) začala svou meziplanetární cestu k Merkuru, proletěla několikrát kolem objektů ve vnitřní Sluneční soustavě. Rok po startu se vrátila k Zemi a využila její gravitaci k úpravě kurzu. Přitom otestovala snímací duální systém na naší planetě.

Infračervená planeta

Na obrázku vlevo je naše Země v běžných barvách, vpravo jsou však barvy falešné. Messenger má na své palubě duální kameru (Mercury Dual Imaging System), která je schopna snímat realitu v celkem 11 odlišných spektrech záření, včetně viditelného a infračerveného. Nalevo je vidět naše Země ve viditelném světle, obrázek složený z červené, modré a zelené složky (RGB).

Na obrázku vpravo však byla modrá složka viditelného světla nahrazena světlem infračerveným. Výsledkem je ostřejší obraz naší planety, protože naše atmosféra modré záření rozptyluje (a to bylo odstraněno a nahrazeno). Oproti tomu infračervené světlo prochází atmosférou takřka bez „poruch“, což umožňuje ostřejší pohled na povrch Země.

Zdrávé lesy

Jenže díky tomu to, co je na Zemi zelené – rostliny, lesy – je najednou červené. Proč? Protože rostliny odráží záření blízké infračervenému více než červenou či zelenou, takže ve výsledku vypadají na tomto kombinovaném pohledu červeně.

Důvod, proč se používá toto „vidění“, není jen ostřejší obraz, ale také fakt, že tato substituce odhalí více detailů. Zdravé rostliny odrážejí více blízce-infračerveného záření než rostliny, proto červená značí zdravý a hustý porost. Z tohoto důvodu bBiologové a ekologové často snímkují lesy v infračerveném světle.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír
Revue
Zajímavosti

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907