Zemřel Valerij Kubasov, účastník mise Sojuz-Apollo v roce 1975

21.02.2014 - Petr Broža

Kubasov letěl do vesmíru celkem třikrát, pokaždé s lodí Sojuz. Do oddílu kosmonautů nastoupil v roce 1966. Zemřel ve věku 79 let


Reklama

Poprvé letěl Kubasov do vesmíru v roce 1969, což byl skupinový let celkem tří lodí Sojuz. Vzhledem k technickým potížím se však žádná z těchto lodí nespojila s žádnou jinou.

Jeho nejznámější misí je však společný let Sojuz-Apollo, kterého se zúčastnil s lodí Sojuz 19 a Alexejem Leonovem, prvním člověkem ve volném vesmíru. Tento let se uskutečnil ve dnech 15.–24. července 1975. Dva dny po startu se Sojuz spojil s Apollem 18, což bylo první a jediné podobné vesmírné spojení dvou tehdejších rivalů ve studené válce.

Během dvoudenního společného letu se potkali na palubě s atronauty Deke Slaytonem, Tomem Staffordem and Vancem Brandem. Je možné, že toto byl prvotní moment, který časem vyústil ve spolupráci amerického raketoplánu s ruskou stanicí Mir a pozdější stavbou ISS.

Naposledy letěl Kubasov do vesmíru v roce 1980 na Sojuzu 36, kdy se spojil se stanicí Saljut 6. S Kubasovem letěl v rámci programu Interkosmos první maďarský kosmonaut Bertalan Farkas. Po osmi dnech připojení k Saljutu si vyměnili „vozidlo“ a přistáli se Sojuzem 35.

Kubasov strávil ve vesmíru celkem 18 dní, 17 hodin a 57 minut.

Reklama

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907