Ženy v armádě: Norské dámy v zeleném

09.08.2015 - Elisabeth Brawová | Gabriela Fialová

Země fjordů a ledovců se neohroženě vydává do neznáma – vedle mužů hodlá odvádět do vojenské služby také ženy. V rámci příprav na tento velký krok mění infrastrukturu, dokupuje vybavení a hlavně se snaží ujistit společnost, že jde o dobré rozhodnutí


Reklama

Od začátku tohoto roku má velitel norských ozbrojených sil Per-Thomas Bøe výjimečně hektický rozvrh. Rozesílá totiž dopisy k odvodu nejen obvyklým 32 tisícům sedmnáctiletých chlapců, ale i zhruba stejnému počtu dívek. S nástupem děvčat se počítá v létě 2016 a pro norskou armádu to znamená velké přípravy. Mimo jiné je nutné nainstalovat více dámských sprch a toalet ve vojenských zařízeních po celé zemi a vymyslet, jak začlenit něžné pohlaví do armády, která po staletí představovala záležitost mužů.

První krok

„Skandinávské země byly vždycky pokrokové, co se týče rovnoprávnosti pohlaví, takže mě ani nepřekvapuje, že se Norsko rozhodlo odvádět do vojenské služby děvčata,“ uvádí Joanne Mackowská z londýnského vojenského výzkumného ústavu RUSI, který se specializuje na genderovou problematiku, a dodává: „Norsko sice v mezinárodních konfliktech nenasazuje velké počty vojáků, ale někdo musel udělat první krok, aby bylo koho následovat.“

Odvodem dívek na sebe Norsko vzalo také nelehký logistický úkol. Vedle přípravy infrastruktury totiž nyní Bøeho pracovníci zasílají dopisy k odvodu zhruba 63 tisícům sedmnáctiletých Norů a vyzývají je k vyplnění on-line dotazníku. Podle výsledků pozvou 20 tisíc chlapců a dívek k pohovorům a k fyzickým i psychologickým testům. Polovina z nich pak nastoupí k výcviku.

„Důležité jsou schopnosti,“ vysvětluje Bøe, „a odvodem dívek získáváme dvojnásobek potenciálních vojáků, takže si můžeme vybrat jen ty opravdu nejlepší.“ Dále je třeba zajistit dostatečné množství výbavy a uniforem pro vojáky menšího vzrůstu a hlavně – přesvědčit rodiče a širokou veřejnost, že nabírat do armády děvčata je dobrý nápad.

Společně ve dne i v noci

Významnou roli v přesvědčování veřejnosti hraje mimo jiné fakt, že je norská armáda otevřená dobrovolnicím už přes 35 let, takže má s vojačkami zkušenosti. Generálmajor Kristin Lundová, která byla loni jmenována velitelkou mírových sil OSN, se stala jednou z prvních Norek nabraných do armády – do jejích řad vstoupila v roce 1980.

Mezi mladšími dobrovolnicemi je také devatenáctiletá Anette Tørresenová sloužící v elitním 2. praporu, který se specializuje na boj za polárním kruhem a byl nasazen i v Afghánistánu. V den, kdy poskytovala rozhovor časopisu Newsweek, zdolala Tørresenová společně s dalšími vojáky nejprve se 40 kilogramy vybavení na zádech nedalekou horu, poté absolvovali střelecká cvičení a večer zase pochodovali dolů. „Věřím, že odvod dívek je dobrá věc, a myslí si to i kluci tady,“ uvedla mladá členka armády a dodala: „Pokud ženy nosí stejnou váhu, pak klukům nevadí.“

Až dorazí odvedené dívky, budou spát podobně jako Tørresenová ve stejných ubikacích s muži. Bøemu však jejich „noční blízkost“ starosti nedělá: „Máte-li pohromadě velký počet mladých lidí, nějakým problémům se jednoduše nevyhnete. V našem případě jich však překvapivě ubývá. Lidé, které nabíráme, mají dost rozumu, aby si zbytečně nekomplikovali život. A hlavně jim na to nejspíš ani nezbývá čas. Po celém dni práce už obvykle jen provedou údržbu vybavení a padnou do postele.“ 

Padesát na padesát

V rámci příprav na příchod dívek chystá Bøeho tým nejrůznější motivační projekty. Nově například zahájila výcvik výsadkářská jednotka složená pouze z žen a na své první brance bude připravena v červenci příštího roku. Výsadkáři, kterým se také říká „rambové ozbrojených sil“, byli odjakživa muži – ale Bøeho iniciativa to hodlá změnit. Díky dalšímu projektu bude mít jeden prapor letectva zastoupení obou pohlaví v poměru 50 : 50.

Ačkoliv hraje Norsko aktivní roli v mezinárodních vojenských misích, není pravděpodobné, že by jeho výsadkářky v dohledné době seskakovaly na nepřátelská území. „Ve skutečnosti,“ poznamenává Joanne Mackowská, „si chvíli počkáme, abychom viděli, jak společnost a ženy zareagují na změny a kolik se jich z výcviku nakonec dostane do boje.“ I kdyby měly pozemní jednotky západní koalice zakročit například proti Islámskému státu, nové brance by Norsko nenasadilo.

Co na to muži?

Zatímco letošním symbolem genderově neutrálních ozbrojených sil se tedy stalo Norsko, nesmíme zapomínat, že ženy dobrovolnice hrají roli v mnoha světových armádách. Většina západních zemí je přijímá do podpůrných funkcí a stále přibývá i možností, jak se zapojit do boje.

V únoru například elitní jednotky americké armády US Army Rangers otevřely dívkám první předvýcvikový kurz. V Německu a Dánsku mohou ženy sloužit na jakékoliv pozici, jejich mužským kolegům se to však příliš nelíbí. Nedávné hlasování německých vojáků odhalilo rozšířené obavy ohledně schopností jejich spolubojovnic: 56,6 % mužů si myslí, že ženy nejsou dostatečně fyzicky odolné, aby zvládly tvrdé podmínky na frontě.

TIP: Ženy bránící Izrael: Příslušnice něžného pohlaví v armádě židovského státu

Podle Astrid Vigové, jednadvacetileté profesionální vojačky, která slouží v norské komisi pro ozbrojené složky, však vojákům nezáleží na tom, jestli jste muž, žena, nebo Marťan. Jsou spokojení, dokud se o kolegyně nemusejí jednoduše řečeno „starat“. V tomto duchu Per-Thomas Bøe dodává, že současné norské dívky mají výbornou fyzickou kondici, a pro službu se tak hodí víc než v minulosti.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Newsweek

  • Zdroj fotografií: Shutterstock



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907