Žijeme v černé díře? Bláznivá teorie, nebo reálná možnost?

22.02.2014 - Petr Broža

To, že je Velký třesk počátkem našeho vesmíru, není dogma, ale jen jedna z teorií. Někteří vědci tvrdí, že náš vesmír není jediný a že událostem, které vedly k Velkému třesku, předcházel vznik černé díry


Reklama

Co bylo před Velkým třeskem není většinu vědců podstatné, protože to s našimi znalostmi nedokážeme a pravděpodobně ani nemůžeme zjistit. Podle jedné z teorií, měl Velký třesk a následné rozpínání vesmíru počátek v bodu zvaném singularita, kdy se veškerá hmota současného vesmíru kondenzovala do neuvěřitelně malého, hmotného a hustého bodu. Čas se začal počítat až okamžikem Velkého třesku. Takže otázka, co bylo předtím, vlastně ani není relevantní, když čas neexistoval.

Toto „božské“ semínko našeho vesmíru však podle některých vědců, jakým je například Nikodem Poplawski, musí mít nějaký původ. Poplawski odkazuje na podobnost s černou dírou. Ta vzniká ve chvíli, kdy hmotné hvězdě (několikanásobek hmotnosti Slunce) dojde palivo pro nukleární fúzi. Hvězda pak nemůže bojovat proti gravitaci (kterou běžně vyvažuje energie fúze) a smrští se do malého, hustého a hmotného bodu, nazývaného singularita. Černá díra je natolik hmotná, že z jejího dosahu neunikne nic, ani světlo – hranicí mezi černou dírou a okolím je horizont událostí.

Existuje singularita?

Co se děje za horizontem událostí, nemůžeme podle teorie relativity zjistit – nemáme jak, když žádná informace se nemůže dostat přes tuto hranici (i tato teorie má ovšem svoje trhliny, jak ukazuje například nedávno zveřejněná studie, či spíše teorie, Stephena Hawkinga a další). A tady přichází ke slovu Poplawski, který tvrdí, že tento bod singularity není nekonečně malý, je jen malý – podstata nekonečnosti je prý proti přírodě. Smršťuje se tak dlouho, dokud nedosáhne stavu, kdy už další smrštění není možné – Poplawski uvádí jako důvod rotaci.

Když se hvězda smršťuje, zrychluje se její rotace. To je důvod, proč neutronové hvězdy rotují rychlostí až tisíckrát za sekundu, což je ostatně dobře patrno na pulzarech. Černá díra může rotovat rychlostí téměř se blížící rychlosti světla. Jak toto skončí? Podobně jako supernova černá díra „vybuchne“ a veškerou energii kondenzovanou do tohoto malého bodu uvolní do prostoru (podobně jako stlačená pružina). Vzniká tak analogie s Velkým třeskem, kdy vzniká nový vesmír.

Propojené vesmíry skrze černé díry

Teorie, že existuje více vesmírů, že jich dokonce nekonečně mnoho, není nová. Vesmíry mohou vznikat a zanikat, propojovat se mezi sebou. Představme si, že spadnete do černé díry a to, co z vás zbude, poputuje výše popsaným procesem do nového vesmíru. Ten ale nebude uvnitř toho našeho, ale bude s ním propojen podobně jako třeba kořen, co propojuje dva stromy – jako když z jednoho keře maliníku rostou skrze kořenový systém další.

Je tedy možné, že náš vesmír měl někdy svůj mateřský vesmír a že z něj zase jednou vznikne vesmír nový. Jenže to by se náš vesmír musel zase smrštit, což úplně neodpovídá tomu, že se jeho rozpínání zrychluje (a to je empiricky dokázáno). I na toto má Poplawski odpověď: Náš vesmír existuje za horizontem událostí některé z černých děr v jiném vesmíru.

Jak vidno, lidská představivost je nekonečná. Nutno dodat, že tato teorie (nebo spíš hypotéza) není nová, Poplawski s ní přišel již v roce 2010 a od té doby si našla svoje místo například v magazínech Popular Science, National Geographic nebo New Scientist.

  • Zdroj textu:

    National Geographic, News Scientist

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Léčba alergie na arašídy zklidňuje imunitní systém a tlumí jeho přehnané reakce.

Věda

Diskuze o zřízení univerzity na Moravě provázely nacionální třenice

Historie

Molekulární mračna N159E (Motýlí mlhovina, vlevo) a N159W South (vpravo) ve Velkém Magellanově mračnu.

Vesmír

Hejno jespáků srostloprstých. V jeho středu panuje bezpečí a ptáci se mohou v klidu najíst. Vně stojící jedinci takový klid nemají.

Příroda

Hypersonický let bude extrémní, takže hypersonické letouny potřebují extrémně odolné materiály.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907