Život na kometě? Philae objevila na kometě nové sloučeniny

05.08.2015 - Martin Reichman

Data z Philae ukazují, že kometa 67P-Čurjumov/Gerasimenko je mnohem rozmanitější než se zdálo. Existuje i možnost, že by mohla nést život


Reklama

Jádro komety je značně pórovité a obsahuje organické molekuly na bázi uhlíku. Přístroj COSAC během přistání dokázal detekovat 16 různých organických a na dusík bohatých sloučenin. Podařilo se objevit dokonce čtyři sloučeniny, které jsme nikdy na kometách nezaznamenali. Jde o methylisokyanát, aceton, propionaldehyd a acetamid. Vědci dokonce spekulují o možnosti, že by kometa mohla hostit život v podobě mikroorganismů.

Rozmanitý svět

Neplánovaný skok při nezdařeném přistání modulu Philae ve svém důsledku ukázal, že povrch komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko je v mnohém jiný, než jsme čekali. V místě původního přistání (v oblasti Agilkia), je povrch tvořen měkkým a sypkým materiálem. Svou konzistencí je podobný měsíčnímu regolitu a jeho sílu vědci odhadují na 25 centimetrů, v některých částech může ale dosahovat hloubky až 2 metrů.

Naopak oblast finálního dopadu (Abydos) je tvořena výrazně pevnějším a těžším materiálem. Původní odhady počítaly spíše s měkčím materiálem, podle některých existovalo dokonce riziko, že se Philae při přistání do měkkého podloží zaboří.

Otázky bez odpovědí

Podle vědců na nejdůležitější data z Philae stále ještě čekáme. Modul se minulý měsíc nečekaně ozval, ale od začátku července opět mlčí. Do maximálního přiblížení komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko už zbývají jen dva týdny. Pokud se Philae probere, vědci z něj budou chtít vyčíst výsledky dalších měření. Aktuální data totiž zahrnují jen „přeletovou fázi“ – tedy z období mezi oddělením od mateřské sondy Rosetta a dosednutím do přistávací oblasti.

Reklama

  • Zdroj textu:

    esa.int

  • Zdroj fotografií: ESA, Rosetta, Philae, ROLIS, DLR

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907