Život na Marsu? Curiosity objevil metan a stopy organických látek

18.12.2014 - Martin Reichman

Na Marsu mohl být v minulosti život. Ukazují to nejnovější nálezy roveru Curiosity - v atmosféře objevil metan, v půdě pak organické látky


Reklama

Američtí vědci zjistili, že Mars kdysi zřejmě zažíval i silné globální hydrologické cykly, při nichž pršelo a sněžilo. Na planetě s velkou pravděpodobností existoval i oceán. Nález metanu na rudé planetě je pro vědce stěžejní i vzhledem k tomu, že 95% metanu na Zemi pochází z mikroorganismů. Jeho stopy na Marsu by tak mohly znamenat přítomnost života. Odborníci zatím neidentifikovali zdroj, domnívají se ale, že pochází z podzemních úložišť.

Kde se skrývá zdroj

Hodnoty metanu v atmosféře Marsu jsou přitom velmi proměnlivé. Curiosity provedl 10 měření v průběhu 20 měsíců a při čtyřech měřeních (na konci roku 2013 a počátku roku 2014) zaznamenal 10× vyšší hodnoty metanu, než je běžné. Vědci se proto přiklánějí k verzi, že se metan čas od času nějakým mechanickým nebo tepelným tlakem uvolní a zamíří přes praskliny nebo trhliny ve skále do atmosféry.

Pozemské teleskopy a družice zkoumající Mars z oběžné dráhy signalizovaly výskyt metanu už dříve. Experti se domnívali, že by živé organismy mohly na rudé planetě přežít pod zemí – daleko od drsných podmínek na povrchu Marsu.

Výjimečný objev ale nelze interpretovat jako potvrzení života na Marsu. Vědci připouští teoretickou možnost kontaminace vzorků (i když vzhledem k měření na více místech nepříliš pravděpodobnou). Druhou komplikaci do přesnosti měření vnáší chloristany přítomné v marsovské půdě. Při zahřívání vzorků mění strukturu organických látek, takže ztěžují jejich následnou identifikaci.

Kráter Gale byl kdysi jezerem

Testovací vrty a chemické rozbory provedené v pevných horninách Galeova kráteru naznačují, že tam kdysi bylo jezero, v němž teoreticky mohli existovat chemolitotrofní mikrobi. Tyto bakterie rozkládají minerály, aby získaly energii. Výzkumy ukazují, že analyzované horniny obsahovaly stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry a vytvářely ideální podmínky pro základní mikrobiální život.

Reklama

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pazourkové pěstní klínu, objevené před 100 lety v Anglii, zřejmě vyrobili příslušníci druhu člověka heidelberského (Homo heidelbergensis). (ilustrace: University of Cambridge, Gabriel UguetoCC BY 4.0)

Věda

Přemyslovští králové – Vratislav II., Vladislav II., Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. (ilustrace: panovnici.estranky.cz)

Historie

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)

Revue

K prevenci psychických potíží vznikla řada opatření, jako posílání různých překvapení, dárků či oblíbených jídel. Na palubě ale nesmějí chybět ani antidepresiva a samozřejmě léky proti nespavosti. (foto: Unsplash, CashCC0)

Vesmír

Americký letoun Douglas TBD Devastator, který se účastnil neúspěšného útoku na Tulagi. (foto: Wikimedia Commons, U.S. Navy, CC0)

Válka

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907