Život na Marsu? Curiosity objevil metan a stopy organických látek

18.12.2014 - Martin Reichman

Na Marsu mohl být v minulosti život. Ukazují to nejnovější nálezy roveru Curiosity - v atmosféře objevil metan, v půdě pak organické látky


Reklama

Američtí vědci zjistili, že Mars kdysi zřejmě zažíval i silné globální hydrologické cykly, při nichž pršelo a sněžilo. Na planetě s velkou pravděpodobností existoval i oceán. Nález metanu na rudé planetě je pro vědce stěžejní i vzhledem k tomu, že 95% metanu na Zemi pochází z mikroorganismů. Jeho stopy na Marsu by tak mohly znamenat přítomnost života. Odborníci zatím neidentifikovali zdroj, domnívají se ale, že pochází z podzemních úložišť.

Kde se skrývá zdroj

Hodnoty metanu v atmosféře Marsu jsou přitom velmi proměnlivé. Curiosity provedl 10 měření v průběhu 20 měsíců a při čtyřech měřeních (na konci roku 2013 a počátku roku 2014) zaznamenal 10× vyšší hodnoty metanu, než je běžné. Vědci se proto přiklánějí k verzi, že se metan čas od času nějakým mechanickým nebo tepelným tlakem uvolní a zamíří přes praskliny nebo trhliny ve skále do atmosféry.

Pozemské teleskopy a družice zkoumající Mars z oběžné dráhy signalizovaly výskyt metanu už dříve. Experti se domnívali, že by živé organismy mohly na rudé planetě přežít pod zemí – daleko od drsných podmínek na povrchu Marsu.

Výjimečný objev ale nelze interpretovat jako potvrzení života na Marsu. Vědci připouští teoretickou možnost kontaminace vzorků (i když vzhledem k měření na více místech nepříliš pravděpodobnou). Druhou komplikaci do přesnosti měření vnáší chloristany přítomné v marsovské půdě. Při zahřívání vzorků mění strukturu organických látek, takže ztěžují jejich následnou identifikaci.

Kráter Gale byl kdysi jezerem

Testovací vrty a chemické rozbory provedené v pevných horninách Galeova kráteru naznačují, že tam kdysi bylo jezero, v němž teoreticky mohli existovat chemolitotrofní mikrobi. Tyto bakterie rozkládají minerály, aby získaly energii. Výzkumy ukazují, že analyzované horniny obsahovaly stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry a vytvářely ideální podmínky pro základní mikrobiální život.

  • Zdroj textu:

    jpl.nasa.gov

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907