Na Marsu mohl být v minulosti život. Ukazují to nejnovější nálezy roveru Curiosity - v atmosféře objevil metan, v půdě pak organické látky
Američtí vědci zjistili, že Mars kdysi zřejmě zažíval i silné globální hydrologické cykly, při nichž pršelo a sněžilo. Na planetě s velkou pravděpodobností existoval i oceán. Nález metanu na rudé planetě je pro vědce stěžejní i vzhledem k tomu, že 95% metanu na Zemi pochází z mikroorganismů. Jeho stopy na Marsu by tak mohly znamenat přítomnost života. Odborníci zatím neidentifikovali zdroj, domnívají se ale, že pochází z podzemních úložišť.
Hodnoty metanu v atmosféře Marsu jsou přitom velmi proměnlivé. Curiosity provedl 10 měření v průběhu 20 měsíců a při čtyřech měřeních (na konci roku 2013 a počátku roku 2014) zaznamenal 10× vyšší hodnoty metanu, než je běžné. Vědci se proto přiklánějí k verzi, že se metan čas od času nějakým mechanickým nebo tepelným tlakem uvolní a zamíří přes praskliny nebo trhliny ve skále do atmosféry.
Pozemské teleskopy a družice zkoumající Mars z oběžné dráhy signalizovaly výskyt metanu už dříve. Experti se domnívali, že by živé organismy mohly na rudé planetě přežít pod zemí – daleko od drsných podmínek na povrchu Marsu.
Výjimečný objev ale nelze interpretovat jako potvrzení života na Marsu. Vědci připouští teoretickou možnost kontaminace vzorků (i když vzhledem k měření na více místech nepříliš pravděpodobnou). Druhou komplikaci do přesnosti měření vnáší chloristany přítomné v marsovské půdě. Při zahřívání vzorků mění strukturu organických látek, takže ztěžují jejich následnou identifikaci.
Testovací vrty a chemické rozbory provedené v pevných horninách Galeova kráteru naznačují, že tam kdysi bylo jezero, v němž teoreticky mohli existovat chemolitotrofní mikrobi. Tyto bakterie rozkládají minerály, aby získaly energii. Výzkumy ukazují, že analyzované horniny obsahovaly stopy uhlíku, vodíku, kyslíku, dusíku a síry a vytvářely ideální podmínky pro základní mikrobiální život.
jpl.nasa.gov
PřírodaČernobílý mořský vlk
Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.
Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci.
HistorieStalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.
VědaChudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí
ZajímavostiPři poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů.
