Životadárný kyslík: Neobyčejně obyčejná molekula

17.01.2015 - redakce 100+1

Kyslík se nachází nejen v atmosféře, ale jako součást vody tvoří také většinu živých organismů. Bez něj by pozemský život neexistoval. Proč je vlastně tato molekula tak důležitá? Kde se na naší planetě vzala? A co by se stalo, kdyby veškerý kyslík najednou zmizel?


Reklama

Proč vlastně dýcháme kyslík? Vždyť po většinu historie Země se v atmosféře vůbec nevyskytoval, a pokud ano, pak pouze ve velmi omezeném množství. I dnes je na mnoha místech planety – například pod vodou – tohoto životodárného prvku jen velmi málo. Nebylo by tedy pro organismy výhodnější, kdyby se bez něj dokázaly obejít?

Některé bakterie to skutečně zvládnou, nicméně se ukazuje, že ve srovnání s dýchajícími organismy vyrobí mnohem méně energie. A právě proto dýcháme kyslík.

Jak se vyrábí energie

Bez energie bychom se nemohli hýbat a buňky našich těl by nedokázaly produkovat molekuly, jež nutně potřebují ke své existenci. Čím je organismus větší a složitější, tím větší má nároky na energii – a zároveň klesá počet možností, jak si ji zajistit. Všechny živé organismy kupodivu využívají stejný základní princip: Z cukru (glukózy) přijatého v potravě vyrobí buňka molekulu označovanou jako ATP (adenosintrifosfát). Následně ji při sérii chemických reakcí rozštěpí na menší části zvané ADP (adenosindifosfát), při čemž se uvolní množství energie, kterou pak buňka používá pro vlastní fungování. Uvedený proces je u všech organismů identický bez ohledu na to, zda dýchají kyslík.

Pokud se však kyslík do výroby ATP zapojí, dokáže buňka produkovat desetkrát více energie než v případě organismu, který kyslík nevyužívá. A kdo by nechtěl více energie za stejnou cenu? Proto se tedy dnes většina organismů bez kyslíku neobejde.

Existuje však ještě jeden důvod, proč hraje zmíněný prvek tak důležitou roli: řada enzymů (několik set), jež nezbytně potřebujeme k životu, může vzniknout jen v jeho přítomnosti.

Život bez kyslíku?

Představte si, že by veškerý kyslík z naší atmosféry najednou záhadně zmizel. Jaké by to mělo následky? Obloha by okamžitě ztmavla, protože by existovalo méně částic, díky nimž se světlo v atmosféře rozptyluje. Přestaly by fungovat spalovací motory, takže by letadla padala z oblohy a auta by se zastavila. Na celém světě by také vyhasl oheň. A největší problém? I voda obsahuje kyslík, ovšem bez něj by se proměnila na vodík a oceány i řeky by se vypařily. Ke stejné reakci by pak došlo v našich tělech.

Když je kyslíku nedostatek

Při velké fyzické námaze potřebuje tělo víc energie: proto se nám zrychlí dech a také srdce začne tlouct rychleji. Někdy to ovšem nestačí a náš organismus si musí poradit i bez kyslíku. Krátkodobě dokáže fungovat pomocí tzv. anaerobního dýchání – protože však při něm dochází k neúplnému rozkladu glukózy, získá tělo asi jen 5 % energie ve srovnání s běžným stavem. Ve svalech se navíc hromadí kyselina mléčná. V „anaerobním módu“ ale zvládneme setrvat jen zhruba dvě minuty. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Jeden z ledových vulkánů na Velkých jezerech na nedávném snímku.

Věda
Historie

Síť optických a akustických detektorů by ročně mohla zachytit několik ultrarychlých meteoritů z explozí supernov.

Vesmír

Na letu kriticky ohrožených ibisů byla ověřena schopnost ptáků precizně využívat vzestupné proudy při letu ve formaci.

Příroda

Základna amerických sil nedaleko Mogadiša, odkud operovaly vrtulníky a speciální jednotky.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907