Sopečný výbuch, který zničil horu Svaté Heleny

21.05.2013 - Marek Telička

<p>Horace Hunley se spolu s dalšími sedmi pasažéry utopil ve vlastnoručně zkonstruované ponorce.</p>

Horace Hunley se spolu s dalšími sedmi pasažéry utopil ve vlastnoručně zkonstruované ponorce.


Reklama

Hora svaté Heleny je bezesporu nejznámější sopka Spojených států amerických. Nachází se v severní části Kaskádového pohoří ve státě Washington a je tvořena z lávy smíšené se sopečným prachem. Není však největším vulkánem v této oblasti – tím je hora Mount Rainier, která je vysoká 4 392 m, zatímco Hora svaté Helena měří jen 2 549 m. Helena totiž přišla o svůj vrchol při obrovské erupci v roce 1980. Tehdy došlo ke zřízení kužele, který předtím měřil čtyři tisíce metrů.

Směs horkých plynů a lávy, která se řítila před lavinou, měla za následek zničení přibližně deset miliónů stromů na ploše okolo 600 km2. Následným zřícením sopečné základny se pak uvolnily pyroklastické proudy, které dosahovaly teploty až 700 °C. Kromě škody na okolních porostech došlo během erupce také k úhynu zhruba dvou tisíce jelenů a několika lidí. Během výbuchu přišla sopka o téměř tři miliardy kilometrů krychlových materiálu a během jednoho den vychrlila do ovzduší 520 milionů tun popílku. Díky této erupci měli vědci unikátní příležitost pozorovat, jak probíhá obnova krajiny zničené vulkánem. Šlo o proces mnohem rychlejší, než vědci předpokládali; nyní už okolí Heleny kypí životem.

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sever Evropy čekají možná v budoucnosti vyšší srážky, ale střed a jih kontinentu budou stále víc vysychat.

Zajímavosti

Obraz Médúmské husy: nahoře malba husy velké a dvojice hus běločelých, vlevo dole vyhynulé bernešky a husa velká.

Věda

Odolnost Pernštejna prokázaná v roce 1645 přispěla k tomu, že byl hrad zařazen mezi udržované zemské pevnosti.

Historie
Revue

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Příroda

Každá tečka představuje jednu supermasivní černou díru. | zdroj: LOFAR/LOL Survey (CC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907