Zpomaluje se čas, když se blížíme rychlosti světla?

10.06.2014 - Michal Švanda


Reklama

Dilatace času je jedním z důsledků speciální teorie relativity, která popisuje vlastnosti prostoru a času (a zahrnuje i teorii elektromagnetického pole) v případě, že lze zanedbat vliv gravitace. Platí pouze pro objekty, které zůstávají v klidu nebo se pohybují rovnoměrným přímočarým pohybem – inerciálně.

Jedním ze základních požadavků speciální teorie relativity je, aby měly fyzikální zákony ve všech vztažných soustavách stejnou podobu. V důsledku toho neexistuje nic jako absolutní vztažná soustava či absolutní čas. Všechny pohybující se objekty mají svůj vlastní čas, který ubíhá různě pro objekty pohybující se různě. Pozorovatelům pohybujícím se rychlostí blízkou rychlosti světla vůči nějaké zvolené inerciální soustavě plyne čas ve srovnání s časem této soustavy pomaleji. Pohybující se pozorovatel však sám o sobě nic nepozná – jemu utíká čas normálně.

Dilatace času se považuje za experimentálně prokázaný fakt. Jeden z příkladů představují spršky mionů, elementárních částic vznikajících vysoko v zemské atmosféře. Ty se sice pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla, ale mají velmi krátký poločas rozpadu (asi dvě mikrosekundy), a podle klasických teorií by tedy nemohly být nikdy zaregistrovány na povrchu Země – do svého rozpadu by totiž urazily méně než kilometr. Protože ale podléhají dilataci času, jejich vlastní čas jim plyne pomaleji a mohou urazit i desítky kilometrů – a registrujeme je tudíž i na Zemi.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 7/2013

  • Zdroj fotografií:

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907