Zrozeni z plamenů: Mloci byli spojováni s množstvím zázračných vlastností

11.08.2021 - Karel Svašek

Mloka skvrnitého lidé dříve považovali za ohnivého tvora a k ohni vztahovali spoustu jeho vlastností. Dokonce věřili, že může uhasit plameny, a proto do nich mloky někdy vhazovali. Velmi se také přeceňovala jejich jedovatost...

<p>Někteří mloci dorůstají až délky přesahující 30 cm. Samičky bývají o něco větší než jejich protějšky, ale jiný viditelný rozdíl mezi oběma pohlavími není.</p>

Někteří mloci dorůstají až délky přesahující 30 cm. Samičky bývají o něco větší než jejich protějšky, ale jiný viditelný rozdíl mezi oběma pohlavími není.


Reklama

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), který si vysloužil také pojmenování salamandr nebo ohnižil, byl v lidských představách odpradávna spojován s množstvím zázračných vlastností. Lidé nejenže věřili v jeho nadvládu nad ohnivým živlem, ale také byli přesvědčeni, že je možné si tuto vlastnost „přisvojit“. Kdo se potřel krví mloka, toho oheň nemohl zranit. Pověry pravděpodobně vznikly díky okamžikům, kdy lidé mloky viděli, jak vylézají z hromad klestí páleného v lese a jejich snahu najít klidné stinné místo si paradoxně vyložili jako touhu projít ohnivými plameny. „Ohnivé“ skvrny na těle těchto pozoruhodných zvířat jen doplnily obraz vykreslený lidskou fantazií. 

Rok mločího života

Mloci většinou obývají vlhké listnaté a smíšené lesy, nejraději staré bučiny. Tento nápadně žluto-černě zbarvený obojživelník je aktivní převážně v noci. Přes den se ukrývá pod kameny, kůrou, padlými stromy nebo ve skalních štěrbinách, aby se chránil před slunečními paprsky. Během dne jej lze vidět zejména po dešti, kdy se vydává za potravou – žížalami, slimáky, stonožkami, pavouky, a jiným drobným hmyzem. 

Mloci mohou být aktivní již v březnu a období rozmnožování se odehrává zhruba od července. Vyvrcholení námluv probíhá tak, že se sameček vsouká pod samičku a na zem naklade své sperma uzavřené v pouzdru, takzvaném spermatoforu. Ten samička sbírá do svého kloakálního otvoru, kde probíhá vývoj oplozených vajíček. Na jaře příštího roku naklade samička do vody ve vaječných obalech okolo 40 vyvinutých a asi 4 cm velkých larev. Proto se při popisu rozmnožování mloků používá termín „vejcoživorodí“. 

Larvy mloků jsou masožravé, loví ve svém okolí drobný rybí potěr, drobné členovce, ale mohou se požírat i navzájem. Do vzhledu dospělého jedince se přetvářejí až do listopadu. Na zimu se pak novorození i starší mloci schovávají někdy i ve větších skupinách do podzemí, pod kameny, nebo do různých jeskyň, kde se trvale drží vyšší teplota. 

Jed člověku neublíží

Lidé sice zcela mylně pochopili vztah mloků a ohně, ale správně poznali, že jsou mloci jedovatí. Na poměrně široké shora zploštělé hlavě mají nápadné vystouplé oči a za nimi jsou patrné příušní žlázy, které vyměšují jedovatou látku samandarin. 

Jedovatost mloků byla ovšem dříve velmi přeháněna, dokonce se tvrdilo, že když mlok spadne do studny, každý, kdo se z ní napije, umře. Přitom samandrin není člověku nebezpečný, jen způsobuje silné pálení, pokud se vám náhodou dostane do očí. Menším živočichům, kteří by chtěli mloka napadnout, však může být samandarin smrtelný. Způsobuje svalové křeče, zvyšuje činnost krevního oběhu a tím znesnadňuje dýchání. Potenciálního predátora ale většinou odradí již zmiňované výrazné zbarvení. Největším nepřítelem mloka tak zůstává člověk. 

Nezabouchnout zadní vrátka

V současnosti se mloci vyskytují na území České republiky mozaikovitě a jejich přesný počet není znám. Každopádně je jisté, že patří mezi zranitelné, silně ohrožené druhy, a proto jsou přísně chráněni. Na úbytku mloků se podílí zvýšená automobilová doprava, ale hlavně přeměna přirozených lesních porostů na jehličnaté monokultury. Negativně působí i používání těžké mechanizace při velkoplošné lesní těžbě. 

TIP: Časovaná asijská bomba: Svět čelí nové chorobě ohrožující obojživelníky

Dalším závažným faktorem ohrožujícím budoucnost mločí populace v ČR je mizení míst vhodných k rozmnožování – znečišťování pramenišť, poškozování nebo kontaminace lesních potůčků a studánek. Předmětem ochranných projektů zaměřených na mloky je právě udržování těchto míst, případně budování umělých tůněk na vhodných lokalitách. Zásadní význam pro přežívání mloků mají také jejich zimoviště, což mohou někdy být například staré štoly nebo jeskyně, kam se mloci často stahují i z širšího okolí. Tato místa je vhodné evidovat a v případě jejich uzavření dohlédnout, aby byly mlokům při zemi ponechány vstupní otvory.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

  • Třída: Obojživelníci (Amphibia)
  • Řád: Mloci (Salamandroidea)
  • Čeleď: Mlokovití (Salamandridae) 
  • Stručný popis: Ocasatý obojživelník, jehož tělo je válcovitě protaženo a přechází v zesílený a na konci tupě zakončený ocas. Dospělí jedinci mohou dosahovat délky i přes dvacet centimetrů. Výrazné žluto-černé zbarvení má varovnou a odrazující funkci, obě pohlaví se od sebe na pohled nijak neliší. Délka dospělých jedinců je mezi 18–25 cm. Velikost i zbarvení jsou však u různých poddruhů různé. 
  • Výskyt: Zejména vlhké listnaté a smíšené lesy v okolí potůčků a pramenišť. Preferuje zarostlé a suťovité svahy s odumřelými padlými tlejícími stromy, kde nachází dostatek úkrytů a potravy.
  • Období rozmnožování: Převážně ve druhé polovině roku, v létě a na podzim. 
  • Mláďata: Na jaře příštího roku klade samička do vody až 40 vyvinutých larev, o které se dále nestará. Larvy se do podoby dospělých jedinců přeměňují zhruba do listopadu a pohlavní dospělosti dosahují ve třetím až čtvrtém roce života. 
  • Potrava: Žížaly, slimáci, hmyz, pavouci a další bezobratlí.
  • Věk: Ve volné přírodě se mohou dožívat až 20 let.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií:

    Karel Svašek (se souhlasem k publikování)

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907