Zvířata z jiné planety: Pětice tvorů „z jiného světa“

16.12.2020 - Vladimír Socha

Paleta živočichů na naší planetě je tak pestrá, že se mezi nimi najdou mnozí tvorové, kteří jsou podle všech měřítek neobvyklí a bizarní. Podívejme se na pět pozemských živočichů, kteří působí jako obyvatelé jiného světa

<h3>Kříženec mravence s žirafou</h3><p>Při detailních makro-záběrech působí mimozemsky většina běžných zástupců hmyzu. I tady ale objevíme některé druhy, které se v tomto bizarním světě vymykají běžným měřítkům. Příkladem za všechny může být <strong>nosatec žirafí</strong> <em>(Trachelophorus giraffa)</em> ze skupiny zobonoskovitých. <strong>Žije pouze na Madagaskaru a samečci dosahují maximální délky kolem 2,5 cm. Nejnápadnějším rysem tohoto brouka je neuvěřitelně prodloužený krk</strong>, který se uplatňuje zejména při stavbě hnízda a vzájemných soubojích. Pokud by bylo možné geneticky skloubit žirafu a mravence, pak by hypotetický klon mohl vypadat právě takto.</p><p>Když už jsme u žiraf – také tito afričtí sudokopytníci mají mnoho pozoruhodných tělesných adaptací. <strong>Kromě extrémně dlouhého krku o délce až 2,4 metru disponují také půlmetrovým jazykem a speciálními cévními přepážkami, které brání zpětnému toku krve do hlavy</strong> v okamžiku, kdy žirafa skloní při pití krk až k zemi.</p>

Kříženec mravence s žirafou

Při detailních makro-záběrech působí mimozemsky většina běžných zástupců hmyzu. I tady ale objevíme některé druhy, které se v tomto bizarním světě vymykají běžným měřítkům. Příkladem za všechny může být nosatec žirafí (Trachelophorus giraffa) ze skupiny zobonoskovitých. Žije pouze na Madagaskaru a samečci dosahují maximální délky kolem 2,5 cm. Nejnápadnějším rysem tohoto brouka je neuvěřitelně prodloužený krk, který se uplatňuje zejména při stavbě hnízda a vzájemných soubojích. Pokud by bylo možné geneticky skloubit žirafu a mravence, pak by hypotetický klon mohl vypadat právě takto.

Když už jsme u žiraf – také tito afričtí sudokopytníci mají mnoho pozoruhodných tělesných adaptací. Kromě extrémně dlouhého krku o délce až 2,4 metru disponují také půlmetrovým jazykem a speciálními cévními přepážkami, které brání zpětnému toku krve do hlavy v okamžiku, kdy žirafa skloní při pití krk až k zemi.

<h3>Ryba s vlastním prutem</h3><p>Mezi zvláštně vyhlížející druhy bychom mohli zařadit spoustu zástupců vodní říše. Mezi nejzajímavější ale nepochybně patří <strong>rozedranci</strong> <em>(Antennariidae)</em>. <strong>Tyto mořské ryby jsou často zavalité, mají tělo pokryté hrubými šupinami a na pohled si je můžete snadno splést s kameny nebo korály.</strong> Jejich prsní a břišní ploutvičky vypadají spíše jako malé nožky a k dispozici mají také zajímavou loveckou strategii – volný paprsek hřbetní ploutve představuje jakousi chvějící se návnadu, lákající jiné rybky do blízkosti rozedrancovy tlamy. <strong>Neuvěřitelná je také rychlost, jakou tato ryba dokáže kořist spolknout – byla změřena na pouhých několik milisekund!</strong></p><p>Rozedranci jsou velmi nenároční na prostor. <strong>Pokud jim dané stanoviště vyhovuje, mohou na něm setrvat prakticky bez výraznějšího pohybu i několik týdnů.</strong></p>

Ryba s vlastním prutem

Mezi zvláštně vyhlížející druhy bychom mohli zařadit spoustu zástupců vodní říše. Mezi nejzajímavější ale nepochybně patří rozedranci (Antennariidae)Tyto mořské ryby jsou často zavalité, mají tělo pokryté hrubými šupinami a na pohled si je můžete snadno splést s kameny nebo korály. Jejich prsní a břišní ploutvičky vypadají spíše jako malé nožky a k dispozici mají také zajímavou loveckou strategii – volný paprsek hřbetní ploutve představuje jakousi chvějící se návnadu, lákající jiné rybky do blízkosti rozedrancovy tlamy. Neuvěřitelná je také rychlost, jakou tato ryba dokáže kořist spolknout – byla změřena na pouhých několik milisekund!

Rozedranci jsou velmi nenároční na prostor. Pokud jim dané stanoviště vyhovuje, mohou na něm setrvat prakticky bez výraznějšího pohybu i několik týdnů.

<h3>Žábry hezky venku</h3><p><strong>Axolotl mexický</strong> <em>(Ambystoma mexicanum)</em> patří mezi učebnicové příklady neobvyklých obojživelníků. <strong>Tento malý příbuzný našich mloků a čolků žije pouze v některých mexických jezerech a u nás se mu někdy také přezdívá tygří mlok nebo (vodní) dráček.</strong> K dýchání mu slouží keříčkovitě rozvětvené žábry, které výrazně vystupují po obou stranách krku. Růžově zbarvený „mimozemšťan“ představuje nádherný příklad neotenie – zachovává si totiž schopnost rozmnožování i v nedospělém, larválním stadiu. Má také velikou schopnost obnovy svých poškozených tělesných částí.</p><p>Axolotl bohužel patří ke kriticky ohroženým druhům, kterým hrozí přímé vyhubení. <strong>Rozsáhlý výzkum v roce 2013 ukázal katastrofu – ve volné přírodě mexických jezer nebyl objeven jediný žijící axolotl</strong> (o pět let dříve přitom zoologové napočítali ještě 6 000 jedinců na 1 km²).</p>

Žábry hezky venku

Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) patří mezi učebnicové příklady neobvyklých obojživelníků. Tento malý příbuzný našich mloků a čolků žije pouze v některých mexických jezerech a u nás se mu někdy také přezdívá tygří mlok nebo (vodní) dráček. K dýchání mu slouží keříčkovitě rozvětvené žábry, které výrazně vystupují po obou stranách krku. Růžově zbarvený „mimozemšťan“ představuje nádherný příklad neotenie – zachovává si totiž schopnost rozmnožování i v nedospělém, larválním stadiu. Má také velikou schopnost obnovy svých poškozených tělesných částí.

Axolotl bohužel patří ke kriticky ohroženým druhům, kterým hrozí přímé vyhubení. Rozsáhlý výzkum v roce 2013 ukázal katastrofu – ve volné přírodě mexických jezer nebyl objeven jediný žijící axolotl (o pět let dříve přitom zoologové napočítali ještě 6 000 jedinců na 1 km²).

<h3>Dinosauří želva</h3><p><strong>Dlouhokrčka hadí</strong> <em>(Hydromedusa tectifera)</em> je nápadná svým extrémně dlouhým krkem i celkovou vizáží. <strong>Tento jihoamerický plaz obývá slepá ramena a zátočiny řek a často zde za pomoci svého dlouhého krku loví ryby a jiné drobné vodní obratlovce.</strong> Nad hladinu často vyčnívá jen její rypec s nozdrami. Krk této želvy je tak dlouhý, že jej ani nemůže úplně zatáhnout do krunýře. Protože právě dlouhým krkem připomíná vyhynulé sauropodní dinosaury, vysloužila si přezdívku „dinosauří želva“.</p><p>Je-li řeč o délce krku, pak žirafy, dlouhokrčky ani nosatci (v poměru k velikosti) nemohou konkurovat vyhynulým sauropodům. Tito druhohorní plazopánví dinosauři byli největšími suchozemskými tvory všech dob a <strong>někteří z nich (např. rod <em>Mamenchisaurus</em>) měli krk dlouhý až přes 15 metrů!</strong></p>

Dinosauří želva

Dlouhokrčka hadí (Hydromedusa tectifera) je nápadná svým extrémně dlouhým krkem i celkovou vizáží. Tento jihoamerický plaz obývá slepá ramena a zátočiny řek a často zde za pomoci svého dlouhého krku loví ryby a jiné drobné vodní obratlovce. Nad hladinu často vyčnívá jen její rypec s nozdrami. Krk této želvy je tak dlouhý, že jej ani nemůže úplně zatáhnout do krunýře. Protože právě dlouhým krkem připomíná vyhynulé sauropodní dinosaury, vysloužila si přezdívku „dinosauří želva“.

Je-li řeč o délce krku, pak žirafy, dlouhokrčky ani nosatci (v poměru k velikosti) nemohou konkurovat vyhynulým sauropodům. Tito druhohorní plazopánví dinosauři byli největšími suchozemskými tvory všech dob a někteří z nich (např. rod Mamenchisaurus) měli krk dlouhý až přes 15 metrů!

<h3>Hvězda místo nosu</h3><p>Také mezi savci nalezneme zástupce, kteří vypadají jako vyslanci z jiné galaxie. Příkladem může být hmyzožravec <strong>krtek hvězdonosý</strong> <em>(Condylura cristata)</em>, žijící na východě Spojených států a Kanady. <strong>Příbuzný našeho krtka obecného je o trochu delší, ale jeho hlavní odlišnost představuje zakončení nosu v podobě jakýchsi monstrózních chapadélek.</strong> Jeho nos je jedním z nejcitlivějších orgánů v živočišné říši a krtek je díky tomu přeborníkem ve vnímání různě silných seizmických vln.</p><p><strong>Krtci hvězdonosí jsou také neuvěřitelně rychlí jedlíci – identifikovat potravu a následně ji pozřít jim nezabere víc než 120–230 milisekund.</strong> Jejich mozek dokáže vhodnost či nevhodnost potravy posoudit za nepostřehnutelných 8 milisekund. Limitem už je zde pouze výkonnost nervového systému.</p>

Hvězda místo nosu

Také mezi savci nalezneme zástupce, kteří vypadají jako vyslanci z jiné galaxie. Příkladem může být hmyzožravec krtek hvězdonosý (Condylura cristata), žijící na východě Spojených států a Kanady. Příbuzný našeho krtka obecného je o trochu delší, ale jeho hlavní odlišnost představuje zakončení nosu v podobě jakýchsi monstrózních chapadélek. Jeho nos je jedním z nejcitlivějších orgánů v živočišné říši a krtek je díky tomu přeborníkem ve vnímání různě silných seizmických vln.

Krtci hvězdonosí jsou také neuvěřitelně rychlí jedlíci – identifikovat potravu a následně ji pozřít jim nezabere víc než 120–230 milisekund. Jejich mozek dokáže vhodnost či nevhodnost potravy posoudit za nepostřehnutelných 8 milisekund. Limitem už je zde pouze výkonnost nervového systému.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nález zhruba 25 tisíc let staré sošky se stal vědeckou senzací, která k moravským vykopávkám přitáhla zraky světových odborníků. Do Věstonic dorazil obdivovat poklady historie i velikán francouzské archeologie Henri Begouën.

Zajímavosti

Jeden z mnoha výhledů na jezero Cuicocha korunované dvojicí ostrovů.

Příroda

Chtřestýšovec Protobothrops mucrosquamatus - jeden z jedovatých hadů, jejichž genom vědci porovnávali s tím lidským.

Zajímavosti
Vesmír
Historie

Mozek pacienta s Creutzfeldtovou–Jakobovou chorobou. Šipky ukazují místa zasažená prionem.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907