Zvířecí inteligence: Pozná pes psa?

16.07.2016 - Jaroslav Petr

Kdyby na naší planetě přistáli mimozemšťané, jorkšírského teriéra a mastifa by zřejmě považovali za příslušníky odlišných živočišných druhů. Jak jsou proti podobným omylům odolní sami psi?


Reklama

Psi jsou bezkonkurenčně nejrůznorodějšími obratlovci planety. Někteří stále nezapřou svůj vlčí původ, což platí například pro německého ovčáka či saňové psy, jako je malamut. Jiní – třeba pudl – už však svého divokého příbuzného příliš nepřipomínají. 

Psi, stejně jako vlci, navzájem komunikují prostřednictvím pachů. Chrt u patníku nezapochybuje o původu „značky“, kterou tam po sobě zanechali buldok či doga. Poznali by se ale psi různých plemen i v případě, že by jim čich neposkytoval spolehlivé vodítko? 

Testy za odměnu

Francouzští vědci pod vedením Dominique Autier-Dérianové z lyonské univerzity takový pokus provedli. Jako „dobrovolníky“ využili devět různých plemen včetně několika voříšků a vytvořili pro ně databázi tří tisíc fotografií psů nejrůznějších druhů: Zobrazení chlupáči se lišili barvou, typem srsti i tvarem hlavy; některá plemena měla uši vztyčené, jiným naopak visely dolů. Kromě toho odborníci shromáždili i tři tisíce snímků nejrůznějších jiných tvorů – koček, krav, morčat, žab, ptáků, a dokonce i lidí. 

Pokusné psy postavili vědci před dvojici obrazovek. Na jedné se objevila fotografie psa, na druhou pak odborníci promítali třeba podobu krávy nebo nechali monitor prázdný. Testovaný chlupáč měl za úkol přejít k obrazovce se snímkem psa, a pokud to udělal, dostal za odměnu drobný pamlsek. Jednalo se o přípravnou, tréninkovou část celého experimentu.

Lehko na cvičišti i na bojišti

Trénink považovali vědci za úspěšný, jestliže zvíře dvakrát po sobě správně označilo snímek psa alespoň v deseti případech z dvanácti. Všech devět „dobrovolníků“ úkol zvládlo, tudíž mohl začít vlastní experiment: Na jednom monitoru se objevovaly obrázky psích ras, jež testované zvíře nikdy předtím nevidělo; na druhou obrazovku vědci promítali snímky z „nepsí“ sady. Chlupatí respondenti byli opět odměněni pamlskem v případě, že ze dvou fotografií vybrali tu se psem. Také tento úkol však zvládli, a podali tak jasný důkaz, že „kolegu“ poznají, i když se nemohou spolehnout na svůj čenich a musejí se řídit pouze zrakem.

TIP: Přichází éra mluvících psů?

Tým pro jistotu provedl ještě opačný experiment: Chlupáči se tentokrát dočkali odměny, pokud zvolili obrazovku, na níž pes nebyl! Šlo přitom o podstatně těžší úkol – testovaným zvířatům se totiž nabízelo pestré spektrum nejrůznějších snímků, které měly společné právě jen to, že na nich nebyli psi. I s tím si ovšem „respondenti“ poradili: Prokázali tak, že mají celkem jasnou představu, co je a co není pes, a nenechají se zviklat ani širokou škálou plemen.

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Černobílý mořský vlk

Mezi nejobávanější predátory mezi vodními savci nepochybně patří kosatka dravá (Orcinus orca) – až šestitunový kytovec. Kosatku coby vrcholného predátora v jejím přirozeném životním prostředí nic neohrožuje. Tito několikatunoví savci z čeledi delfínovitých dovedou plavat rychlostí bezmála 60 km/h, vidí skvěle nad hladinou i ve vodě, výborně slyší a pomáhají si také echolokací. Loví v organizovaných smečkách, proto se jí někdy přezdívá „mořský vlk“. V průměru pozře skoro čtvrt tuny masa denně a zabíjí bez problémů i velké žraloky nebo ploutvonožce.

Skutečné nebezpečí však představují pouze pro svou kořist. Ve volné přírodě ještě nedošlo k žádnému útoku na lidi, který by skončil smrtí – kosatky si člověka obvykle jen spletou se svým běžným úlovkem a včas se zastaví, což se připisuje jejich vysoké inteligenci. 

Příroda

Stalin a Gottwald na propagačním plakátu z padesátých let.

Historie
Vesmír

Chudoba není úplně zdravá pro vývoj dětí

Věda

Při poslechu hudby se podobně jako při dobrém jídle nebo sexu uvolňuje hormon dopamin. U 90 % lidí hraje při vnímání řeči zásadní roli levá mozková hemisféra a při vnímání hudebního signálu naopak pravá, která rozeznává především rozdíl ve výšce tónů. 

Zajímavosti
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907