Vědci poprvé objevili virus, který cestuje k hostitelské buňce přisátý na jiném viru
Vědci poprvé zaznamenali zvláštní chování virů – některé z nich jsou schopné parazitovat na jiných virech
Viry jsou příživníci, kteří napadají buňky živočichů, rostlin a jako bakteriofágy či fágy také bakterie a množí se v nich. Obvykle to zvládnou sami. V některých případech jim ale scházejí některé životně důležité nástroje a musejí tak vzít zavděk pomocí dalších virů. Takovým virům se říká „satelitní“ a viry, které jim pomáhají vědci označují jako „pomocné.“ Asi nejznámějším příkladem je virus žloutenky typu D, který se dokáže množit výhradně s pomocí viru žloutenky typu B.
Ivan Erill z Marylandské univerzity a jeho spolupracovníci ale nedávno objevili novou dvojici pomocného a satelitního viru, která se vymyká všemu, co jsme doposud viděli. Jde o fágy MindFlayer a MiniFlayer, které napadají vláknité bakterie streptomycety. Pozoruhodný výzkum amerických vědců nedávno zveřejnil odborný časopis ISME Journal.
Neobvyklá dvojice fágů
Satelitní fág MiniFlayer postrádá gen, s jehož pomocí by měl virus proniknout do DNA hostitelské bakteriální buňky. Jde o první známý případ takového omezení u satelitního viru. MiniFlayer proto potřebuje, aby mu pomocný virus, v tomto případě fág MindFlayer, který dotyčný gen má, umožnil vstoupit do genomu streptomycety. MiniFlayer se kvůli tomu musí neustále nacházet v těsné blízkosti svého pomocníka.
Vědci s překvapením zjistili, že tento problém vyřešil satelitní fág způsobem, o němž jsme až doposud ani nevěděli, že je vůbec možný. Při pozorování těchto fágů transmisním elektronovým mikroskopem (TEM) totiž vyšlo najevo, že k asi 80 procentům částic fágu MindFlyer je připojená vždy jedna částice satelitního fágu MiniFlayer. Dokonce i u některých fágů MindFlayer bez „přisátého“ satelitu badatelé našli stopy po předešlém připojení.
Satelitní fág MiniFlayer funguje jako ryba lodivod, která se přisává k velkým mořským tvorům, aniž by jim škodila a nechává se jimi nosit za potravou. MiniFlayer k tomu využívá jiný virus. „Tahle strategie naprosto dává smysl,“ souhlasí Erill. „Jak jinak byste chtěli zajistit, že budete u toho, když jediný, kdo vám může pomoci přežít, vstoupí do hostitelské buňky?“
TIP: Vytrénovaný bakteriofág vyléčil rezistentní infekci oběti bruselského atentátu
Badatelé se nyní hodlají zaměřit na ověření svého pozorování. Další výzkum by měl také ukázat, zda je něco podobného možné i u dalších druhů virů. Podle vědců je totiž možné, že mnoho bakteriofágů, které věda považovala za kontaminované, bylo ve skutečnosti obětí „vampýrského“ satelitního viru.
