Produktový ředitel: Petr Broža
Vedoucí populárně-naučných časopisů: Pavel Nygrýn
Šéfredaktor: David Bimka
Redakce: Vilém Koubek, Kateřina Vašků
Stálí spolupracovníci: Jaroslav Petr, Marek Telička, Radimír Dohnal
Vedoucí redaktor webu 100+1: Martin Reichman
Adresa redakce 100+1:
Extra Publishing, s. r. o., Bubeníčkova 9, 615 00 Brno
Tel.: 546 606 008, fax: 549 210 724
Ředitelka inzerce: Anna Mařáková
Inzerce a marketing Praha: Anna Mařáková, Iva Procházková, Jana Ambrozková
Předplatné tištěné verze ČR na adrese redakce
Extra Publishing, s. r. o., předplatné časopisů,
Bubeníčkova 9, 615 00 Brno,
telefon: 545 211 880
(prac. dny po–čt, 8–16 hod.)
web: www.epublishing.cz
e-mail: predplatne@epublishing.cz
Reklamace na e-mailu: reklamace@epublishing.cz
Předplatné na Slovensku
písemně: Mediaprint-Kapa
Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy
predaja, Vajnorská 137,
P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3
tel.: 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16
fax: 02/444 588 19
web: www.mediakapa.sk
e-mail: predplatne@abompkapa.sk
Autorská práva ke zveřejněným materiálům vykonává vydavatel Extra Publishing, s. r. o. Jakékoliv užití části nebo celku, zejména přetisk a šíření jakýmkoliv způsobem, včetně elektronického, je bez předchozího souhlasu vydavatele zakázáno.
Vydavatel
Extra Publishing, s. r. o.
Bubeníčkova 9, 615 00 Brno
IČ 27 68 92 47, DIČ CZ 27 68 92 47
Obchodní ředitel tisk Pavel Pospíšil
Finanční ředitel Ivan Pospíšil
ZajímavostiTajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.
VesmírSonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.
PřírodaPři lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.
RevueLeTourneau: Terénní stonožka
Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.
Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.
