Kráter v arizonské poušti, dnes označovaný jako Barringerův, je první strukturou vědecky identifikovanou coby důsledek dopadu kosmického tělesa. (foto: Flickr, Arizona's Earth Science Photo Gallery, Dale Nations, CC BY-NC 2.0)

Ariane 5 vynášející Vesmírný teleskop Jamese Webba, prosinec 2021. (foto: ESA/CNES/Arianespace, CC BY 4.0)

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)

Mléčná dráha je plná hvězdných proudů. (ilustrace: NASA/JPL-CALTECH, R. Hurt, CC BY 4.0)

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana Lobo, CC BY 4.0)

Pozemský Měsíc není ve srovnání s ostatními souputníky žádným trpaslíkem. (foto: Unsplash, Drew Tilk, CC0)

Mohutný výron koronální hmoty na snímku sondy SOHO

V roce 2011 získal Jiří Grygar nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Cenu Františka Nušla. (foto: soukromý archiv Jiřího Grygara (S. Kyselová, AV ČR) - se souhlasem k publikování)

 Letos nastává jarní rovnodennost a začíná astronomické jaro 20. března ve 22:24 SEČ. (ilustrace: Profimedia)

Kompozitní snímek Wolf-Rayetovy hvězdy WR 124. Wolf-Rayetova hvězda představuje závěrečnou fázi hvězdy, jejíž původní hmotnost byla asi 30 Sluncí. (foto: NASA, ESA, CSA, STScI, Webb ERO Production Team, CC BY 4.0)

Prototyp skafandru AxEMU pro měsíční misi Artemis III. Finální verze bude pravděpodobně bílá. (foto: NASA/Axiom Space, CC BY 4.0)

Kompozitní snímek galaxie 3C 297 pořízený rentgenovou observatoří Chandra a mezinárodní observatoří Gemini. (foto: NASA/CXC/ESA, Univ. of Torino, V. Missaglia, CC BY-SA 4.0)

Ilustrace představuje protoplanetární disk kolem hvězdy V883 Orionis. Ve vnější části disku se voda vyskytuje ve formě ledu a není snadné ji detekovat. Zjasnění centrální hvězdy však ohřívá vnitřní část disku na teploty, při kterých je voda již ve formě páry, což astronomům umožňuje ji pozorovat. (ilustrace: ESO, L. Calçada, CC BY-SA 4.0)