Jak dnes vypadají americké vlajky na Měsíci?

19.10.2019 - Michal Švanda

<p>Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun</p>

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun


Reklama

Astronauti z šesti misí Apollo, kteří stanuli na Měsíci, zanechali na jeho povrchu množství nejrůznějších předmětů. Každá posádka pak na místě přistání vztyčila americkou vlajku. Pomineme-li konspirační teorie, jež umístění vlajek zpochybňují, čelí tyto předměty ponechané na Měsíci působení kosmického prostoru, neboť náš souputník nemá ochrannou atmosféru. Jak tedy asi vypadají po celém půlstoletí? 

Především jsme zcela nedávno konečně získali důkazy, že na lunárním povrchu skutečně jsou. Snímky ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter s vynikajícím rozlišením ukazují na místech přistání nejen spodní stupně výsadkových modulů či zaparkované rovery, ale také stopy astronautů i stíny vrhané právě vlajkami. Přinejmenším v polovině případů tak americké standarty stále stojí. Výjimkou je například vlajka vztyčená posádkou Apolla 11: Zřejmě spadla při startu lunárního modulu, čehož si Buzz Aldrin povšiml již při odletu. 

TIP: Jak voní vesmír? Podle astronautů spíš nepříjemně páchne

Nelze s jistotou říct, jak vlajky vypadají, ale s největší pravděpodobností jsou zcela vybledlé a tkanina je dost možná velmi poškozená. Nylon totiž padesát let odolával mikrometeoritům, výkyvům teplot a především intenzivnímu ultrafialovému záření, které nefiltruje atmosféra.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Pavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ostrov Trindade v jižním Atlantiku. (foto: Wikimedia Commons, Simone MarinhoCC BY-SA 3.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907