Pokud by Vilemína skutečně byla dcerou krále Přemysla Otakara I., šlo by o sestru známé svaté Anežky České, která byla rovněž velmi schopná a samostatná a mimo jiné bojovala za zlepšení pozice žen v církvi. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Jen kousek od Café Museum je slavný Naschmarkt – právě tady se každou sobotu dopoledne koná velký bleší trh. (ilustrace: Wikimedia Commons, Carl Moll, CC0)

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Naši předkové kočky využívali skutečně všestranně. (foto: Pexels, CC0)

Ratibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)

Marie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)

Architektonický komplex v Kuksu představoval naprosto ojedinělé dílo nejen v rámci českých zemí, ale v kontextu celé Evropy. (foto: Shutterstock)

Ivan IV. Vasiljevič, známý též jako Ivan Hrozný, byl od roku 1533 moskevský velkokníže a od roku 1547 první ruský car. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Jak si správně vybrat životního partnera? V posledních desetiletích 19. století lidem na tuto otázku odpovídaly nově vycházející příručky a knihy, které obsahovaly jakési „know-how“, jak a s kým správně navázat vztah. Zpočátku šlo o pouhé překlady zahraničních předloh, ale postupem času se čtenáři dočkali i „rádců“ ryze českých. (foto: Shutterstock)

Ve slavném Heidelbergu studoval Komenský jen semestr, neměl totiž peníze na uhrazení promoce. Přísně vzato vysokoškolská studia nikdy nedokončil. (ilustrace: Wikimedia Commons, Jan Holčík, CC BY 4.0)

Spojení středoevropských rodů Jagellonců a Habsburků. Sňatek Ludvíka a Marie ve Vídni roku 1515. (ilustrace: Wikimedia Commons, Václav Brožík, CC0)

Císařská koruna byla ve 14. století umístěna na hradě Karlštejn, kam ji nechal převézt Karel IV. Kdy přesně se hrad stal místem uložení klenotů ale není známo. (foto: Wikimedia Commons, Falk2, CC BY-SA 4.0)

Lord Walter Runciman (vlevo), vedoucí britské mise, u prezidenta Edvarda Beneše na Pražském hradě 4. srpna 1938. (foto: Profimedia/ČTK)

Valdèsovi se kazatel ověšený zlatem zdál nedůvěryhodný. O jeho následovnících se šířily zkazky, že se účastní čarodějnických sabatů a uctívají ďábla. (foto: Shutterstock)