Historie slavného hradu sahá hluboko do středověku. Téměř šest století na Wawelu sídlil polský panovník a bezmála půl století ho drželi Češi .

Jméno zakladatelů podniku dodnes připomínají Fidorky, zatímco jejich tváře neznáme.

Ivanovice na Hané, dějiště Přepyckého vraždy.

Dobře fungující stroj

Ludvík XVI. (1754–1793) | Francie

Byť je dnes Ludvík XVI. považován za osvíceného panovníka, jeho reformy neměly šanci na úspěch. Přispěl k tomu i tím, že se stále považoval za absolutistického mocnáře, jenže tenhle model vlády už měl svůj zenit za sebou. Navíc: Francie byla tehdy sice ohromně zadlužená, ale daně tu přitom platili jen obyčejní lidé. Šlechta si dál žila v přepychu a navíc se neustále pokoušela uzurpovat moc. Podmínky pro revoluci tak byly rozdané dřív, než s nimi mohl v rozhodování dost omezený panovník něco udělat. Ne že by se nesnažil. Například očesal výdaje marnotratného a zastaralého námořnictva a uspořený peníz vložil do likvidace daně na chleba pro chudé. Jenže to už nestačilo.

Čím se tedy Ludvík ve volných chvílích baví? Uspokojení a relaxaci nachází v „systémech, kde všechno dokonale funguje“. Jedno zubaté kolečko sem, druhé tady, pružinka – a hodinový strojek se točí! Ano, v takové prosté mechanice měl zalíbení. Ozubená kolečka vahadel totiž běžela bezchybně podle jeho zadání, nekradla z poloprázdné královské pokladnice, nešidila na daních a nežádala si svolání stavů a větších práv. Tiše tikající hodinky a lehce cvakající zámky, to bylo prostě jeho. Lid tuhle ušlechtilou zálibu krále nedocenil a strhal ji v pomlouvačných pamfletech. Na konci téhle hodinářské pohádky se bohužel tyčila naostřená gilotina. (foto: Wikimedia Commons, Joseph-Siffred Duplessis, CC0)

Císařská korunovace Ludvíka IV. Bavora v roce 1328. Karel IV. se téže pocty dočkal o 27 let později -  5. dubna 1355. (foto: Wikimedia Commons)

Hudebnice a písař z dílny Pierra Jaquet-Droze.

Boldiniho portrét Marthe de Florian (1864–1939) až do otevření apartmánu veřejnost neznala. Díky lítému boji deseti zájemců se roku 2010 vydražil za 3 miliony eur.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. V pátek byl podle Bible „Ježíš Nazaretský, židovský král“ odsouzen k smrti a po bolestném stoupání s křížem na zádech byl na vrchu Golgota popraven ukřižováním.

Ve 14. století se Evropou prohnala vlna pogromů. Kromě Prahy byli Židé hromadně vražděni například ve Štrasburku, Toulonu, Basileji, Freiburgu nebo třeba ve španělské Seville.

Válkou proti Osmanské říši Josef II. svou vnitropolitickou situaci ke konci své vlády ještě podstatně zhoršil. Situaci Rakouska nakonec zachránil generál Laudon, který v říjnu roku 1789 dobyl Bělehrad.

Fridrich Falcký se svou manželkou Alžbětou Stuartovnou na lovu.