Příroda

Charakter parku utvářejí skalní útvary ve tvaru jehel, věží a hub, jimž se říká „goblins“, tedy skřítci. Jejich vznik je dán různě rychlou erozí rozlišně tvrdých hornin.

17. 02. 2020

Nejčtenejší


Užovka ostronosá (Gonyosoma oxycephalum) předvádí v celé kráse svůj rozeklaný jazyk. Každá jeho špička je vlastně součástí pachového detektoru, díky němuž had bezpečně pozná například směr pohybu kořisti při pronásledování po její stopě.

15. 02. 2020

Kuandu se živí kůrou stromů, pupeny, ovocem, kořeny a některými zemědělskými plodinami, jako jsou banány a kukuřice.

12. 02. 2020

Vlček etiopský v typickém prostředí náhorní plošiny Senetti Plateau.

10. 02. 2020


Reklama

Kokosoví krabi (Birgus latro) dorůstají velikosti čtyř kilogramů. Jde o samotářské a agresivní tvory, kteří se často dostávají do křížku se svými soky stejného druhu.

08. 02. 2020

Dospělý gekon Tarentola chazaliae je v porovnání s dlaní dospělého člověka opravdovým trpaslíkem

07. 02. 2020

Kudlanka Pseudocreobotra wahlbergii je velká jen asi 4–5 centimetrů. Letu jsou schopni jen samečci.

05. 02. 2020

Zrak jako břitva

Nejostřejším zrakem se mohou nepochybně pyšnit ptáci z řádu dravců (Falconiformes)Opeření predátoři jako orel, jestřáb nebo káně disponují zrakem 3 až 4krát ostřejším, než je ten náš. Orli například umí rozeznat zajíce na vzdálenost několika kilometrů a jestřábi spolu s káňaty z výšky mnoha stovek metrů spatří malého hlodavce! Když už svoji kořist zaměří, pak ze svého pernatého „rukávu“ vytáhnou ohromující zrakový kousek – bleskově útočí rychlostí až ve stovkách kilometrů za hodinu a přitom dokážou svůj cíl stále bezpečně udržet v zorném poli.

Také někteří dávní předkové ptáků, tedy neptačí dinosauři, viděli velmi dobře. Například oční bulva proslulého teropoda druhu Tyrannosaurus rex měla velikost grapefruitu a masivní čichové laloky i zrakové centrum v mozku tohoto dinosaura svědčí o vytříbených smyslech. Podle některých vědecky podložených odhadů mohl mít zrak dokonce čtyřikrát ostřejší než člověk a vidět malé objekty až do vzdálenosti šesti kilometrů. Člověk vidí podobné předměty do vzdálenosti asi 1,6 kilometru.

03. 02. 2020

Evoluce vsadila v případě outloňů váhavých na nenápadnost. Zvířata většinu dne prospí na větvi a po soumraku se v korunách pohybují velmi tiše.

01. 02. 2020

Čimanga falklandská jsou při požírání mršiny velmi agresivní a nebojí se prosazovat ani vůči většímu mořskému dravci buřňáku velkému.

31. 01. 2020

Reklama

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

29. 01. 2020

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

27. 01. 2020

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

25. 01. 2020

Přestože žádný druh rostoucí v Evropě není původní, mahónie se zde běžně pěstují a některé druhy i zplaňují. Rod byl pojmenován na počest významného amerického zahradníka irského původu, Bernarda McMahona (1775–1816). Větve mahónií jsou oblíbeným materiálem ve vazačství, používají se především na věnce a vánoční ozdoby.

Tyto keře jsou blízce příbuzné dřišťálům, k nimž je někteří (zejména američtí) autoři přiřazují. Od dřišťálů se ovšem na první pohled liší zpeřenými listy a květenstvím, které se zakládá na vrcholcích větví. Také nemají na větvích palisty přeměněné v trny. Obrannou funkci u mahónií přebírají ostré hrotité zuby kožovitých listů a jedovatý alkaloid berberin, díky němuž je dřevo keřů žlutě zbarvené.

Funkce opylovačů se u květů mahónií ujímají především včely. Ptáci se zase konzumací modrých, bíle ojíněných bobulí starají o šíření keřů do dalších lokalit. Nezralé plody jsou mírně jedovaté, během zrání však obsah alkaloidu berberidinu výrazně klesá a ptáci mohou plody bez újmy konzumovat.

24. 01. 2020

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

22. 01. 2020

Tento upřený pohled zná asi každý majitel psa. Pejsci si ovšem kromě toho dokážou i vybavit, co jejich pánečci dělali.

20. 01. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907