Příroda

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

Znuděně působící makak rhesus (Macaca mulatta).

Bonobové s lidmi sdílejí 99 % DNA. Těmto velmi mírumilovným zvířatům se občas přezdívá „hippie šimpanzi“.

Vážka červená (Crocothemis erythraea) je v Česku vzácným druhem bez prokázaného stálého výskytu. Přesto jsme se s ní na jižní Moravě již několikrát setkali.

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

Dospělý (v popředí) a mladý exemplář orlosupa bradatého. Orlosupi dospívají ve věku pěti let

Houba do miniaturního košíku

Jemné štětkovité útvary této mikroskopické houby rostou v chodbičkách podkorního hmyzu. Na vrcholku štětky (svazku srostlých konidioforů) se vytvářejí spousty drobných spor, které se snadno nalepí na těla dalších prolézajících kůrovců a jsou tak přenášeny zase o kousek dál, kde mohou osídlit dosud neobsazenou niku. Mikroskop Olympus BX51, kamera Olympus DP72, preparát v Melzerově činidle, zvětšení 160×, ZPS16. (autorka: Alena Kubátová)

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

Tučňák brýlový se vyskytuje pouze tady u jihoafrického pobřeží. Největší dvacetitisícová kolonie obývá nedaleký ostrov Robben Island.

V mozkové kůře koček lze napočítat asi 250 milionů neuronů; psi jich mají dvakrát víc. Mýval, jehož mozek velikostí odpovídá kočičímu, disponuje podobným množství neuronů, jako mají psi.

Súľovské skály patří ke klenotům slovenské přírody.

Vrchol Byóbu no mimi viděný při sestupu z Okuhotakadake.

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života

Příživníci kolem nás

Protože parazitismus vede jak u živočichů tak u rostlin ke zjednodušení stavby těla a ztrátě některých anatomických znaků, je u specializovaných parazitů obtížné zařadit je do systému. Teprve moderní metody využívající analýzu DNA nám proto umožnily poznat jejich nejbližší příbuzné. Tentokrát se seznámíme s jedním druhem, který je domácí u nás v Čechách a se dvěma rostoucími ve Středomoří. Jedná se o velice nápadné rostliny, které na svých toulkách přírodou určitě nepřehlédnete. Na snímku Hlivenec rudý (Cynomorium coccineum), který místy slouží i jako barvířská rostlina.

Zubatější než lev

Paviáni (Papio) jsou velké africké opice z čeledi kočkodanovitých. S hmotností kolem 40 kilogramů představují jedny z největších opic na světě a dosahují přibližně poloviny hmotnosti člověka. Samci k tomu disponují zuby, které jsou mnohem větší než lidské. Jejich špičáky mohou dosáhnout délky pět centimetrů, takže jsou dokonce delší než zuby lva! Ačkoliv se špičáky těchto opic jeví jako dokonalý lovecký nástroj, opět se jedná pouze o výtvor pohlavního výběru – zuby slouží samcům k soubojům v období páření. To však rozhodně neznamená, že je paviáni nemohou použít i při obraně svého teritoria. Jejich kousnutí tak patří právem k velmi obávaným.