Příroda

Vrcholy masívu Ypsarionu spadají na východ strmými stěnami. (foto: Peter Hupka - se souhlasem k publikování)

Většina sasanek je obsazena klauní samičkou a jejím partnerem. Kromě nich může žít na sasance i několik mladých neplodných samečků. Soužití s žahavými sasankami je přitom pro klauna očkatého naprosto klíčové. Ryby se od sasanky nikdy nevzdálí víc než jeden metr. (foto: Shutterstock)

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Pohled z planiny Omalos na vrcholky Bílých hor (Lefka Ori) s divokými růžovými tulipány (Tulipa bakeri) a fialovými sasankami věncovými (Anemone coronaria) v popředí. (foto: Cedrik a Štěpánka Haškovcovi - se souhlasem k publikování)

Klokan obrovský (Macropus giganteus) není navzdory svému pojmenování velikostním rekordmanem. Výškou se vyrovná klokanu rudému, ale váhově za ním zaostává. (foto: Profimedia)

Tato fotografie výmluvně svědčí o velikosti jeskyně Son Doong. Pokud máte dobrý zrak nebo možná spíše představivost, objevíte na úrovni nejvýše položených zelených ploch lidskou postavu. (foto: Shutterstock)

Pitoreskní Polední kámen je oblíbenou zastávkou při krkonošské hřebenovce. (foto: Jan Vítek - se souhlasem k publikování)

Vydry v Česku

Až do poloviny 19. stol. byla rozšířena na celém území České republiky. Z více důvodů (pytláctví, úbytek vhodných stanovišť, znečištění vod) došlo ve druhé polovině 20. století k velkému poklesu vydří populace, ale v posledních desetiletích se u nás vydry rozšířily opět téměř po celé ČR. Stále se však ukazují rizika, která vydrám nesvědčí, zejména nové znečišťující látky (antibiotika, hormony, mikroplasty atd.), neustále se zvyšující doprava, sucho a bohužel stále pytláctví.Vydra říční dokáže být ve svém přirozeném prostředí téměř neviditelná. V současnosti v ČR žije přibližně 3 700 dospělých vyder (cca 4 800 včetně mláďat), maximální kapacita prostředí v ČR je přitom asi 4 400 dospělých jedinců (5 700 i s mláďaty). (foto: Shutterstock)

Zástupci čeledi plachetnatkovitých (Linyphiidae) jsou vynikajícími letci. Na „plachetce“ utkané z lehoučké pavučiny vystoupají do výšky čtyř kilometrů a urazí tisícikilometrové vzdálenosti. (foto: Shutterstock)

Jelení vrch je erozním torzem podpovrchové části malého vulkánu. Najdete jej východně od Kadaně. (foto: Martin Janoška - se souhlasem k publikování)

Klokaní mládě bezmála rok neopustí bezpečí mámina vaku. V nebezpečných okamžicích se ale do něj vrací i později. (foto: Shutterstock)

Ara arakanga (Ara macao) je doma na jihu Mexika a ve Střední a Jižní Americe až po severovýchodní Argentinu. Žije vysoko ve větvích stromů deštného lesa a jde o jednoho z nejběžnějších papoušků Amazonie. Tento druh je v dospělosti přibližně 80 cm dlouhý, přičemž ocas představuje třetinu až polovinu celkové velikosti. 

Havýš modrý žije v západní části Indického oceánu a v Perském zálivu. (foto: Shutterstock)

Nevylíhlé mládě dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) odpovídá přes skořápku na volání rodiče. Díky tomu je pak komunikace mezi čerstvě vylíhlým mládětem a matkou naprosto hladká. (foto: Shutterstock)