Příroda

Jeden z nejznámějších pohledů na Yosemitské údolí posledním denním světle. Vlevo stěna El Capitan, napravo Bridalveil Fall a za ním v pozadí Half Dome.

Havajský strom koa (Acacia koa) sahá až do výšky 33 metrů

„Maso z buše“ je podstatnou složkou jídelníčku Afričanů. Po zabitých dospělých šimpanzech zůstávají opuštěná mláďata, která bez pomoci zahynou

Rypoši jsou opravdu unikátní stvoření, i když málokdo by je asi popsal jako krásná zvířátka. Tito nazí a slepí hlodavci žijící ve východních oblastech Afriky se dožívají neuvěřitelně dlouhého věku – až kolem 30 let.

Na tomto snímku to vypadá, jako by hulmanovi jávskému (Trachypithecus auratus) listí nechutnalo. I tak ale tvoří hlavní složku jeho potravy.

Chřestýš mohavský (Crotalus scutulatus) je vysoce jedovatý had, který žije na jihozápadě USA.

Samice medvěda východosibiřského (Ursus arctos collaris) se dvěma mláďaty. Tento poddruh medvěda hnědého má nesmírně pestrou stravu – od rostlin přes ryby až po občasného soba.

Roztomilý vykulenec

Mezi nejroztomilejší primáty nepochybně patří malá „opička“ nártoun (Tarsius). Nártouni jsou noční primáti, ne větší než veverka. Obývají především deštné pralesy jihovýchodní Asie a představují jediné plně masožravé primáty světa – živí se totiž ještěry, hmyzem a dokonce dokážou chytat ptáky v letu (při přeskoku ze stromu na strom). Na první pohled zaujmou jejich ohromné oči – kdyby měl člověk v poměru k velikosti hlavy stejně velké oči, dosahovaly by rozměrů grapefruitu!

Možná vás napadlo, že vám nártoun někoho připomíná, a není to jen klamné zdání. Částečně i podle tohoto roztomilého primáta totiž byla vypracována podoba rytíře Yody z Hvězdných válek. Podobnost s nártounem pak nezapře například také stejně slavný Glum z Pána prstenů.Oči nártouna filipínského (Tarsius syrichta) jsou objemnější a těžší než jeho mozek. Zástupci všech devíti druhů nártounů nemohou očima pohybovat, ale dokážou otočit hlavou na každou stranu o 180°

Idylické zrcadlení za prvních paprsků dne.

Létavka šíronohá (Rhacophorus reinwardtii) se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře, Jávě a Borneu. Byla zaznamenána zejména v oblastech primárního a sekundárního deštného pralesa. Žije v korunách stromů a při rozmnožování vytváří hnízdo nad vodními nádržemi a potoky. Mimo toto období dospělí jedinci pravděpodobně tráví většinu svého života v hořejších částech lesních pater. Mezi prsty předních i zadních končetin má létavka blány, které jí pomáhají částečně plachtit. Při skoku ze stromu tak dokáže doletět na vzdálenost desíti až patnácti metrů. Samečci jsou velcí zhruba 4–5 cm, samičky asi 5,5–8 cm.

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Samice s mláďaty se brzy ráno vracejí z plantáže zpět do pralesa. Překonat strmý příkop pomáhají mláďatům pošťuchováním choboty.

Arové hyacintoví vyhledávají na zemi velké palmové ořechy, které se jim tady louskají lépe než ve větvích stromů