Příroda

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

03. 12. 2022

Nejčtenejší


02. 12. 2022

Marie Kubátová píše ve své knize Krkonošské pohádky, že „Krakonoš měl kvíčaly ve svém kalendáři jako znamení, co všechno se musí udělat a zařídit, než jeho krajinu pokryje sněhová plachta.“ (foto: Shutterstock)

30. 11. 2022

Havýš žlutohnědý žije na korálových útesech v Tichém a Indickém oceáně a rovněž se vyskytuje v jihovýchodní oblasti Atlantiku. (foto: Shutterstock)

28. 11. 2022


Reklama

Ectobius lapponicus – „náš“ evropský šváb rusec laponský. Je celkem běžný hlavně v lesích, občas v sadech nebo v zahradách. Objevuje se od května do září. (foto: © Marek Velechovský)

26. 11. 2022

Tučňáci novozélandští patří mezi tučňáky k menším druhům, ale jejich plavecké schopnosti je bezpochyby řadí na mnohem přednější pozice. (foto: Shutterstock)

25. 11. 2022

Pohled do kaňonu řeky Duratón z hrany meandru naproti kostela Ermita de San Frutos. Dávní poustevníci si vybrali skutečně impozantní místo. (foto: © Jan Miklín)

23. 11. 2022

Váhově nesrovnatelně těžším slonům se paviáni obloukem vyhýbali, ačkoli z bezpečí větví se rozčilovali v jednom kuse. (foto: © Richard Jaroněk)

21. 11. 2022

Lví samec proti hyení smečce. Stažené uši napovídají, že se rozhodně necítí být pánem situace. (foto: Shutterstock)

19. 11. 2022

Přímý dotek lidské dlaně jeseterovi škodí, proto jsme pod vodou jen pouhými pozorovateli (lom u německého Lipska). (foto: © Nikita Nashipae Loxodonta)

18. 11. 2022

Reklama

Umění udržovat rovnováhu na příkrých skalních stěnách se mladí kozorožci učí od prvního dne svého života. (foto: Shutterstock)

16. 11. 2022

Pohledy na štíty Aysénu vyniknou v kombinaci s pestrostí místní flóry

14. 11. 2022

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

12. 11. 2022

Mravenci jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu, známo je více než 12 tisíc druhů. Vznikali během období křídy před 99 miliony let, dnes jsou takřka všudypřítomní. Za dobu mravenčí existence došlo mezi nimi a rostlinami k mnoha interakcím. Od běžného sběračství, kdy mravenci shromažďují a konzumují semena či listy rostlin, ochranu před škůdci či naopak chov škůdců na rostlinách. Mravenci také rozmělňují, převrstvují a mění vlastnosti půdy a vytvářejí prostředí pro růst určitých druhů rostlin na mraveništích. 

Mezi některými rostlinami a mravenci dokonce došlo k vzájemnému přizpůsobení. Rostliny například vytvářejí mimokvětní nektaria, která lákají mravence a ti pak své „hostitele“ ochraňují. Mravenci také šíří semena některých rostlin, na nichž vyrůstají speciální útvary, které slouží jako odměna za prokázanou službu. Nejtěsnější vazbu představují myrmecodia, rostlinou připravené hnízdní útvary pro některé druhy mravenců. Ta vznikají u tropických rostlin různých taxonomických skupin. Všechny druhy rostliny, jež s mravenci nějakým způsobem kooperují, se souhrnně označují jako myrmekofilní. (foto: Shutterstock)

11. 11. 2022

Na detailním záběru sršní hlavy jsou dobře patrné oči ledvinovitého tvaru, jednoduchá očka (ocelli) na temeni hlavy i respekt budící kusadla. (foto: Shutterstock)

09. 11. 2022

Mladý makak vepří (Macaca nemestrina). Tyto opice žijí převážně na zemi, ale jsou to rovněž zdatní lezci. Na rozdíl od mnoha jiných druhů opic mají rádi vodu. Jsou to všežravci, kteří se živí převážně ovocem, semeny, bobulemi, houbami a bezobratlými živočichy. (foto: © Marek Telička)

07. 11. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907