Příroda

Výrazy obličeje jsou pro medvědy malajské důležitým komunikačním nástrojem. I přesto, že jsou to samotářská zvířata.

12. 04. 2021

Nejčtenejší


Krásný exemplář leguána zeleného (Iguana iguana) na zemi. (zdroj: Jan Ševčík)

13. 03. 2021

Snímek z elektronového mikroskopu je kolorovaný, takovéto barvy mšice ve skutečnosti pochopitelně nemá.

12. 03. 2021

Vole hoacina funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví. (zdroj: Shutterstock)

10. 03. 2021


Reklama

Podle aktuálních analýz DNA jsou hrabáči součástí starobylé skupiny živočichů nazývaných Afrotheria. Kromě hrabáčů sem patří také sloni, damani, sirény, bércouni, zlatokrtovití a bodlínovití. (zdroj: Shutterstock)

08. 03. 2021

Pohled do očí člověka nezvládají jen psi, ale také například kočky a vlci. Jen u psů a lidí ovšem oční kontakt vytváří zásadní citovou vazbu. (zdroj: Shutterstock)

06. 03. 2021

Keporkaci jsou až 16 metrů dlouzí a jejich hmotnost dosahuje cca 30 tun. Každoročně se vydávají na cesty, které měří až 25 000 kilometrů. Na snímku je matka s mládětem. (zdroj Shutterstock)

05. 03. 2021

Kondor krocanovitý (Cathartes aura, vlevo) na mršině kajmana. Společnost mu zde dělá několik kondorů havranovitých (Coragyps atratus).

03. 03. 2021

Chvostani mají dlouhý a hustý ocas, který nepoužívají jako pátou končetinu, ale pro vyvažování rovnováhy při pohybu ve větvích.

01. 03. 2021

Veřejnosti nepřístupné části jeskyně Prometheus mají bohatou výzdobu.

27. 02. 2021

Reklama

Vlci jsou demokratičtější a lépe spolu kooperují. Psi zřejmě ale mají jiné schopnosti, které jim umožňují snazší soužití s lidmi.

26. 02. 2021

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

24. 02. 2021

Václavka smrková (Armillaria ostoyae) v oregonských Modrých horách je stará kolem 2 800 let.

22. 02. 2021

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

20. 02. 2021

Kreveta císařská (Periclimenes imperator) do značné míry splývá se svým hostitelem, mořskou okurkou. Díky tomu je na zde poměrně dobře chráněná.

19. 02. 2021

Oceloti se vyskytují na rozsáhlých územích sahajících od amerického státu Texas na severu až po severní oblasti Argentiny na jihu. Původně žili i ve státech Louisiana, Arkansas a Arizona, ale tam už je člověk vyhubil.

17. 02. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907