Příroda

Stolová hora Kozelka

Nedobrou prognózu mají do budoucna velké šelmy a také řada primátů. Orangutani nebo kahau nosatí by však na Borneu mohli přežít, pokud se podaří stávající situaci zvrátit.

Ochmety jsou poloparazitické dřeviny obvykle rostoucí na větvích, řidčeji na kořenech dřevin. Mají dobře vyvinuté listy, květenství vytváří většinou na koncích větví. Květy jsou často výrazně zbarvené, aby nalákaly opylující hmyz, ptáky nebo kaloně. Podobně jako v případě jmelí jsou semena obalena lepivou vrstvou viscinu.

Ochmety i jmelí jsou výrazně zastoupeny v tropech, kde na jejich listech žije řada housenek, například bělásci rodu Delias, kteří opylují hostitelské stromy. Plody slouží jako zdroj výživy pro mnoho ptáků a savců včetně primátů. Celé rostliny jsou oblíbenou potravou slonů, kvůli nimž porosty často velmi prořídnou. Na druhou stranu přílišné rozmnožení poloparazitního porostu zpomaluje růst hostitelských rostlin a v plantážích kakaovníků, manga či vzácných dřev může způsobovat vážné problémy.

Díky vynikajícímu sluchu zaregistruje puštík pohyb drobného hlodavce i 30–40 cm pod sněhem. Pak se vrhne prudce dolů, čímž dokáže prorazit i namrzlou krustu.

Charakteristická póza zásnubních tanců potápek roháčů. Tito ptáci jsou skvěle přizpůsobeni životu ve vodním živlu. Na souši působí velmi nemotorně a navštěvují ji jen výjimečně a neradi.

V potravinovém průmyslu se s korýši stále zachází, jako by nevnímali bolest. Zdá se však, že tento předpoklad je mylný

V Toskánsku se vlci překvapivě zaměřili na lov divokých prasat.

Delfíni mají velmi složitou organizaci společenství. Skupinky jednotlivých zvířat vytvářejí klany a ty se mohou sdružovat do složitěji organizovaných aliancí.

Takto zachytil zebru kvaga na své litografii z 19. století J. C. Werner.

Barva smaragdového jezírka El Golfo je dána ve vodě žijícími mořskými řasami a bakteriemi

Křepelky dokážou svá vejce ukrýt na místě, které nejlépe odpovídá jejich konkrétnímu zabarvení.

Samotný chrám je prý ochraňován legendárním obřím hadem

Měsíčníci byli díky záběrům miniponorek zaznamenáni dokonce v hloubkách kolem 600 metrů

Buvol

Afričtí buvoli jsou extrémně nebezpeční. Tohoto faktu si byli odedávna vědomi také lovci africké zvěře. Kromě lidí mají tato kolem půl tuny těžká zvířata jen velmi málo přirozených nepřátel. Za určitých okolností dokáže smečka lvů složit oslabený kus, ale zdravému dospělému býkovi se i lvi raději vyhnou.

Buvolům se často přezdívá „Černá smrt“ a údajně mají na svědomí kolem 200 lidských životů ročně. Dokonce i raněný buvol je schopen pronásledovat a zabít své pronásledovatele.

Suchozemské želvy mají stejný typ sluchu jako ty mořské. Klíčem je zřejmě jejich „mokrý“ původ.