Příroda

Krásný exemplář leguána zeleného (Iguana iguana) na zemi. (zdroj: Jan Ševčík)

Snímek z elektronového mikroskopu je kolorovaný, takovéto barvy mšice ve skutečnosti pochopitelně nemá.

Vole hoacina funguje podobně jako bachor přežvýkavců. Žádný jiný pták takhle potravu netráví. (zdroj: Shutterstock)

Podle aktuálních analýz DNA jsou hrabáči součástí starobylé skupiny živočichů nazývaných Afrotheria. Kromě hrabáčů sem patří také sloni, damani, sirény, bércouni, zlatokrtovití a bodlínovití. (zdroj: Shutterstock)

Pohled do očí člověka nezvládají jen psi, ale také například kočky a vlci. Jen u psů a lidí ovšem oční kontakt vytváří zásadní citovou vazbu. (zdroj: Shutterstock)

Keporkaci jsou až 16 metrů dlouzí a jejich hmotnost dosahuje cca 30 tun. Každoročně se vydávají na cesty, které měří až 25 000 kilometrů. Na snímku je matka s mládětem. (zdroj Shutterstock)

Kondor krocanovitý (Cathartes aura, vlevo) na mršině kajmana. Společnost mu zde dělá několik kondorů havranovitých (Coragyps atratus).

Chvostani mají dlouhý a hustý ocas, který nepoužívají jako pátou končetinu, ale pro vyvažování rovnováhy při pohybu ve větvích.

Veřejnosti nepřístupné části jeskyně Prometheus mají bohatou výzdobu.

Vlci jsou demokratičtější a lépe spolu kooperují. Psi zřejmě ale mají jiné schopnosti, které jim umožňují snazší soužití s lidmi.

Zoologové zkoumali rovněž zobáky papuchalků severních (Fratercula arctica), mořských ptáků, kteří patří do čeledi alkovitých. Zobáky papuchalků mají při pohledu z boku tvar širokého trojúhelníku, ale zároveň jsou velmi úzké.

Václavka smrková (Armillaria ostoyae) v oregonských Modrých horách je stará kolem 2 800 let.

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

Kreveta císařská (Periclimenes imperator) do značné míry splývá se svým hostitelem, mořskou okurkou. Díky tomu je na zde poměrně dobře chráněná.

Oceloti se vyskytují na rozsáhlých územích sahajících od amerického státu Texas na severu až po severní oblasti Argentiny na jihu. Původně žili i ve státech Louisiana, Arkansas a Arizona, ale tam už je člověk vyhubil.