Tajemství létajících myší: Proč netopýři nechodí?

02.06.2019 - Kateřina Helán Vašků

<p>Netopýr buldočí <em>(Coleura afra)</em></p>

Netopýr buldočí (Coleura afra)


Reklama

V naprosté většině případů můžeme pozorovat netopýry, jak létají, případně visí. Důvod, proč je nevidíme chodit, je prostý: Většina z nich totiž tuto schopnost zcela postrádá. Netopýři jako jediní savci umějí létat, na což se s postupnou evolucí vysoce specializovali. Jejich tělo má aerodynamický tvar, kosti jsou velmi lehké a křídla relativně velká, tenká, pružná a citlivá na dotek. Vyvinula se z předních končetin, přičemž zahrnují téměř dvě desítky kloubů umožňujících značnou pohyblivost.  

Co však příroda netopýrům přidala na schopnosti létat, to jim naopak ubrala na zadních končetinách, jež se jim nehodí prakticky k ničemu – kromě možnosti se zavěsit. Jsou totiž velice tenké a slabé, jejich kosti trpí značnou křehkostí, a kolena navíc zůstávají otočená dozadu. Pokud tak létavec spadne na zem, musí přední končetiny (spojené s křídly) použít k plazení, zatímco ty zadní táhne za sebou

TIP: Bleskoví netopýři: Jejich svaly jsou až 100× rychlejší než svaly savců

Mezi zhruba 1 200 netopýřími druhy přesto najdeme dva, jež chodit zvládají – upíra obecného a mystacinu novozélandskou. Laboratorní studie například prokázaly, že první zmíněný k tomu využívá především přední končetiny a může vyvinout rychlost až 4,3 km/h, což představuje u jinak převážně létajícího savce víc než slušný výkon.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ve výřezu zubní protéza George Washingtona – není divu, že s tímto monstrem v ústech nerad mluvil na veřejnosti.

Historie
Zajímavosti

Bez vody ani ránu

Kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris) patří mezi savce žijící (podobně jako například hroši) částečně vodním životem. Proto je můžete vidět především v regionech, kde je snadný přístup k vodě: jejich oblíbeným místem jsou zatopené lučiny, okraje močálů a nížinné lesy, kde je dobrá pastva a po celý rok dostatek vláhy. Daří se jim u vodních nádrží a v okolí řek.

Vyskytují se ovšem i v suchých lesích, křovinatých podrostech a na loukách. Jsou pěstovány na farmách nejen ve své domovině a uprchlíci z těchto chovů se zabydlují v oblastech bohatých na vodu po celém světě. Například na Floridě jsou volně se pohybující kapybary běžně vídány a roku 2011 byla kapybara viděna v Kalifornii.

Často zůstávají skryty ve vodě, přičemž nad hladinu jim čouhají jen nozdry a oči. Pod vodu se dokážou ponořit i úplně a vydrží bez nadechnutí až pět minut. Přední nohy kapybar jsou o něco kratší než zadní a mezi prsty mají tato zvířata menší plovací blánu. Tato danost společně s umístěním očí, nozder a uší ve vrchní části hlavy je předurčuje k bezproblémovému přebývání ve vodě.

Příroda

Příčina vzniku obřích Fermiho bublin zatím zůstává nejasná.

Vesmír

Samantha Wrightová se svou dcerou Sofií a aplikací CamAPS FX, která monitoruje její cukrovku.

Věda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907