Příroda

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

06. 12. 2021

Nejčtenejší


Kokolitky zachycené rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM).

15. 10. 2021

Samičky rypoušů přivádějí na svět vždy jen jedno mládě. Porodí jej v zimním období a následující čtyři týdny mládě kojí, přičemž čerpají výhradně ze svých tukových zásob. Teprve když samičky mládě odstaví, vydávají se na moře, aby se po měsíčním půstu nakrmily.

13. 10. 2021

Muflon je typicky stádovým druhem, který celoročně žije v různě četných stádech rozdělených podle pohlaví. Starší mufloní berani žijí většinou samotářsky.

11. 10. 2021


Reklama

Perličky supí (Acryllium vulturinum) jsou největšími zástupci čeledi perličkovitých (Numididae). Výzkum německých vědců u nich odhalil nečekané množství společenských vazeb s dalšími jedinci svého druhu.

09. 10. 2021

Předpoklad otužilosti

Arktičtí ploutvonožci i kytovci potřebují k přežití v chladných vodách velké množství podkožního tuku. Tuková tkáň bohatá na kolagen má velký význam pro termoregulaci těchto savců a může dosahovat tloušťky až kolem půl metru. Výzkumy ukázaly, že u ročních velryb tvoří tato tkáň asi 43–50 % celkové tělesné hmotnosti. U mrožů nebo rypoušů obsahuje mateřské mléko velké množství tuku a mláďata tak rychle nabývají na tělesném objemu i hmotnosti. Nebylo by ale spravedlivé označovat tyto ploutvonožce za „obézní“ – například v Grónsku ukázala měření u dospělých samic mrožů 18 % tuku a 44 % svalové hmoty. Ploutvonožci tedy potřebují tuk pro termoregulaci, jinak jsou ale takříkajíc „fit“.

Vysoký obsah tuku u velryb využívali lovci ve smutných časech rozšířeného velrybářství. Zejména zástupci skupiny pravých velryb (rod Eubalaena) po harpunování neklesali ke dnu, ale jejich těla zůstávala v blízkosti hladiny. Proto je velrybáři mohli snadno zpracovat. (foto: Shutterstock)

08. 10. 2021

Mravenci jsou zcela po zásluze příkladem pracovitosti a schopnosti spolupracovat.

06. 10. 2021

Láčka mívá baňkovitý tvar a jeho ústí je lemováno kluzkým límcem, tzv. obústím. Shora je láčka krytá víčkem. Na jejím vnějším povrchu i spodní straně víčka a vnitřním okraji obústí se nacházejí nektarové žlázky, které lákají hmyz. Vnitřek láčky je obvykle rozdělen na dvě části. Ve spodní, která je zatopená trávicí tekutinou, jsou trávicí žlázky. Výše je pak vosková zóna, která je tak kluzká, že hmyz se vlastními silami z láčky nedokáže dostat.

Láčkovky jsou dvoudomé, tj. rostliny jsou buď samčí nebo samičí. Jejich drobné květy vytvářejí bohatá květenství a většinou nepatrná semena jsou unášena větrem na velké vzdálenosti. (foto: Shutterstock)

04. 10. 2021

Ploskolebec americký (Agkistrodon contortrix) patří do podčeledi chřestýšovitých (Crotalinae) v rámci čeledi zmijovitých (Viperidae).

02. 10. 2021

Každý sup se snaží u mršiny získat co nejlepší místo, a tak se vytváří neskutečná vřava plná vzájemných potyček.

01. 10. 2021

Reklama

Zoologové žertují, že ksukol ocasatý při pohybu vypadá jako podivný lemur, který má místo rukou pavouky. Na snímku je dobře patrný mimořádně tenký prostředníček.

29. 09. 2021

Žaludy jsou vítanou a výživnou pochoutkou pro mnohé lesní tvory. V kuchyni a medicíně je ale využívali i indiáni a naši předkové.

27. 09. 2021

Nelze pochybovat o tom, že lesů závratně rychle ubývá. Takto vypadá odlesňování v Brazílii - dobytek se pase na místě, kde ještě nedávno byl prales.

25. 09. 2021

Velmi mladý tapír indický, u nějž už pomalu začíná blednout „sedlová“ část, která později bude zcela bílá.

24. 09. 2021

Od svých afrických bratranců se lev asijský liší mimo jiné i poněkud méně bohatou hřívou, o jejímž pravém smyslu kolují četné dohady.

22. 09. 2021

Při pohledu na fenka vás okamžitě zaujmou obrovité uši, které jsou dlouhé až 10 centimetrů. Ty samozřejmě přispívají k výbornému sluchu, ale rovněž regulují tělesnou teplotu v horkém pouštním prostředí.

20. 09. 2021

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907