Příroda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

26. 09. 2022

Nejčtenejší


Kareta obrovská (Chelonia mydas) pojídá medúzu, kterou si zároveň přidržuje ploutvemi. (foto: Shutterstock)

05. 08. 2022

Rybák inka (Larosterna inca) je nejen elegantní, ale také výborný letecký akrobat. Tito ptáci loví ryby většinou v hejnech. (foto: Vladislav T. Jiroušek (se souhlasem k publikování)

03. 08. 2022

Starší než pyramidy

Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká (Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.

Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!

Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)

01. 08. 2022


Reklama

Při pohledu na tuto fotografii člověk nepotřebuje velkou představivost, aby pochopil, proč bonobové dostali přezdívku hippie šimpanzi.

30. 07. 2022

Hořící jáma kráteru Darvaza je velká přibližně jako fotbalový stadion a bez ustání hoří už půl století. (foto: Shutterstock)

29. 07. 2022

Orangutan nad břehem řeky Berkail hned druhý večer. V protisvětle v přítmí pralesa se může opravdu jevit jako bájné zvíře

27. 07. 2022

Fjord Milford Sound označil za osmý div světa už spisovatel Rudyard Kipling. (foto: Shutterstock)

26. 07. 2022

Potravu létavky černoblanné tvoří hmyz a další drobní bezobratlí živočichové. (foto: Shutterstock)

25. 07. 2022

Na Vrchbělé najdete pestře kvetoucí louky, nad nimiž se v opojné vůni mateřídoušky vznáší jedna z nejbohatších populací českých motýlů. (foto: Denisa Mikešová)

23. 07. 2022

Reklama

Přesličky jsou vytrvalé byliny s plazivými oddenky, které můžou výjimečně na bázi dřevnatět. Podzemní oddenky jsou článkované, postranní někdy tloustnou a vytvářejí hlízky s bohatstvím zásobních látek. Mykorhizní (funkčně spojené s houbami) kořeny vyrůstají z uzlin. Lodyhy mají poměrně složitou stavbu se systémem vzdušných a vodovodných dutin. U některých druhů se lodyhy i několikanásobně větví, mohou být stálezelené či opadavé. Zároveň přebírají asimilační funkci za zakrnělé šupinovité listy, které rostou v přeslenech v uzlinách, srůstají a vytvářejí pochvu. 

Některé druhy přesliček mají dvojí lodyhy: Jednak jarní nezelené, které mají na koncích výtrusné klasy a potom letní, jež jsou zelené, ale neplodné. Jiné druhy mají jediný typ lodyhy – zelený s výtrusnými klasy. Výtrusy přesliček mají na povrchu čtyři dlouhá úzce páskovitá ramena, tzv. mrštníky, která se ve vlhku svinují a za sucha roztahují. Udržují tak vždy několik výtrusů u sebe. Ačkoli jsou výtrusy tvarově shodné, fyziologicky se rozlišují na samčí a samičí.

Přesličky dokážou hromadit oxid křemičitý, který zpevňuje stonky. Proto se stonky dříve využívaly k leštění dřeva nebo k drhnutí nádobí. Zároveň tyto rostliny obsahují flavonoidy a jiné polyfenoly, dále pak saponiny. Zajímavý je obsah thiaminasy, enzymu, jenž rozkládá vitamín B1. U některých druhů byly prokázány piperidinové alkaloidy, zejména nikotin. Proto jsou tyto druhy považovány za jedovaté. Výluh ze stonků přesličky největší (Equisetum telmateia) se používá jako alternativní fungicid, který účinkuje například na černou skvrnitost listů růží. (foto: Shutterstock)

22. 07. 2022

Takzvané afrikanizované včely jsou extrémním příkladem „zlých“ včel. Portorická zkušenost ovšem ukázala, že i ony mohou být „zkroceny“. (foto: Shutterstock)

20. 07. 2022

Gepardi i psi hyenovití jsou na pokraji vyhynutí. O tristní stav jejich populací se postaral především člověk; na psech se ještě podepsala epidemie psinky. (foto: Shutterstock)

18. 07. 2022

Holub pruhoocasý (Patagioenas fasciata) se kromě několika mála detailů liší od holuba stěhovavého tím, že nežije „v davech“. (foto: Shutterstock)

16. 07. 2022

Rosnatka okrouhlolistá má v české botanice několik názvů – mucholapka, rosička, rosník a díky paprskovitému tvaru listů se jí přezdívá také sluneční bylina. (foto: Shutterstock)

15. 07. 2022

Stigma nejšpinavější pláže světa je sice přisouzeno pláži Kamilo na ostrově Havaj, ale na nespočtu jiných míst mořského pobřeží je možné vidět podobný obrázek. Takto například vypadá pobřeží u filipínské Manily.

13. 07. 2022

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907