Příroda

Skupina pakoňů čeká, až se uhýkané a nervózní zebry napijí

Cibetka asijská dorůstá asi 5–11 kilogramů a tělo dospělých jedinců je v průměru zhruba 80 cm dlouhé, přičemž samci jsou o něco větší než samice. Kožich těchto zvířat je probarvený šedou nebo hnědou s výraznými černými skvrnami, které připomínají kresbu kočkovitých šelem.

Hnízdo potápky černokrké bývá většinou postaveno daleko od břehu. V podstatě jde o malý plovoucí ostrov

Krokodýl svoji kořist sevře brutální silou, která v současné zvířecí říši nemá prakticky konkurenci. Jedině velký bílý žralok má možná silnější čelisti (podle výpočtů kolem 280 kg/cm²), ale u něj nebyla tato hodnota nikdy experimentálně ověřena.

Skalní velikáni uprostřed Teplických skal.

Cedry a brzké jaro v pohoří Šúf.

Skákavkovitý pavouček druhu Maratus speciosus má na svém rozvinutém zadečku kresbu, která velmi připomíná obličej. Můžete vidět oči, nos, ústa a dokonce i obočí.

Ptáci ztratili zuby, ale k rozmělnění potravy jim pomáhá třeba i polykání štěrku nebo kamínků (gastrolity). U pštrosů mohou být gastrolity i 10 centimetrů dlouhé.

Torres del Paine je jedním z nejkrásnějších míst chilské části Patagonie.

Ilustrace mamutího mláděte atakovaného dvojicí pravlků. Dospělí jedinci dávno vyhynulých pravlků byli asi o 30 % větší než dnešní vlci.

Obrovské velryby jižní se živí drobnými korýši a larvami, které filtruje přes kostice. Většinou se při hledání potravy potápí jen do hloubky 10–20 metrů a často jsou tak k vidění na mořské hladině.

Sýček obecný je velký zhruba jako kos, takže není problém jej v krajině přehlédnout. Člověk si jej většinou všimne díky jeho charakteristickému hlasovému projevu.

V okrese Laikipia se vyskytuje desetina v Keni divoce žijících zvířat, ale není zde vyhlášen žádný národní park ani rezervace. Většina místních lidí jsou pastevci, kteří jsou příjmově závislí na chovaném dobytku. Svou roli v příjmech místních ale hraje i divoká africká fauna a turistický ruch.

Panda sní kolem 15 kilogramů bambusu denně. Zdá se, že konzumace velkého množství potravy je jednou z mála adaptací v trávicích vzorcích této někdejší šelmy. Ještě asi před sedmi miliony let byly pandy velké predátory.

Pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus) při přeletu nad řeckým jezerem Kerkini. Let takto těsně nad hladinou je po energetické stránce velmi úsporný.